Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je poprvé vyobrazen na mapách stabilního katastru z roku 1839.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Vodní kniha z roku 1874: jedno mlecí složení poháněné kolem na vrchní vodu o průměru 510 cm a šířce 49 cm.
1866 – mlynář Václav Pecka
Posledním mlynářem byl Emil Beran, mlel do roku 1907.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Budova mlýna byla zbořena. V roce 1963 byl na jejím místě postaven nový rodinný domek se stejným čp. 39.
Na místě bývalého budovy mlýna místě stojí rodinný domek. Na místě bývalého mlýnského rybníka je dnes koupaliště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1866 Václav Pecka
zač. 20. st. Emil Beran
Vyprávění paní Jankové z Licomělic: „Mlynář Václav Pecka musel být za války u Hradce Králové v r. 1866 se svými koňmi u trénů. Po porážce od Prusů tam koně nechal a celou noc z bojiště utíkal, až vysílen si lehl do olejky a nevěděl, kde je. Ráno s radostí zjistil, že je u Svinčan, již jen kousek od domova.“ (zdroj: L. Štěpán, I. Šulc: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
