Uživatel

Hledat

| Sign up

Poctivý mlynář má zlatý palec.
(anglické přísloví)

mlýn Peklo

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Peklo

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Starý Dvůr - Peklo

PSČ

538 43

Okres

Chrudim

Katastrální území

Starý Dvůr

GPS

49° 52' 5.7'', 15° 36' 31.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn stál v osadě Peklo spadající pod obec Starý Dvůr, na pravém břehu Zlatého potoka, 80 m západně od hráze rybníka Dolní Peklo.

Poloha vůči obci

západní část osady Peklo

Vodní tok

Zlatý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1567, k tomu roku je u mlýna zmiňována také pila.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Soupis z roku 1700 uvádí jedno mlecí složení a pohon kolem na vrchní vodu.

Mlýn je vyobrazen na I. vojenském mapování z let 1764-1768.

V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn Václav (Wenzel) Kruml.

V roce 1844 byla u mlýna pila. Dle smlouvy zdejšího mlynáře s panstvem z roku 1844 „za užívání vody musí majitel 40 klád panství ronovskému zdarma řezati“.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Dle soupisu z roku 1877 měl mlýn stejně jako v roce 1700 jedno mlecí složení a kolo na vrchní vodu.

Poslední mlynář, pravděpodobně jménem Šulc, mlel do začátku 20. století.

První republika (1919–1938)

1930 pila Josef Bartoš

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1948 pilu převzalo JZD

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

70. léta 20. stol. ukončen provoz pily

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kruml
Šulc

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1838 Václav Kruml

přelom 19. a 20. století Šulc

1930 Josef Bartoš

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

10 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

soupisy z let 1700 a 1877 - jedno obyčejné mlecí složení a pohon kolem na vrchní vodu.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Pil zmiňována již 1567, obnovena 1844, do r. 1925 poháněna kolem na vrchní vodu od mlýna, poté turbínou. 1930 pouze pila. Od 1948 pohon na elektřinu, v 70. letech 20. stol. ukončen provoz.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

V severním rohu rybníka Dolní Peklo začínal náhon a směřoval západně ke mlýnu v délce asi 80 m. Těsně přes budovou mlýna se náhon stáčel do pravého úhlu směrem na jih a tekl podél východní strany budovy ke kolu. Odtok do mlýna ústil po necelých 100 m do Zlatého potoka