Mlýnská krysa jednou pojde.
(estonské přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
61
Kunratice u Cvikova
471 55
Česká Lípa
Kunratice u Cvikova
50° 46' 7.9'', 14° 40' 48.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Starší z obou kunratických mlýnů stojí ve střední části obce, necelých 200 m severovýchodně od místního kostela.
střed obce
Svitavka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je poprvé písemně doložen v zákupském inventáři k roku 1608.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1695 jsou v pozemkových knihách mlýnů uváděni mlynáři. Nejprve mlýn koupil Hans Kreichwig za 250 zlatých, v roce 1699 Hans Rusche za 376 zlatých, od jeho dědiců ho v roce 1728 koupil Christoph Trieschel za 700 zlatých a v roce 1753 Josef Frantz Böse rovněž za 700 zlatých. Při všech transakcích jsou uváděna vždy dvě mlecí složení a některá další vybavení (truhly na mouku, odměrné nádoby apod.).  Při posledním prodeji je uveden také výměněk pro odstupujícího mlynáře (nově vystavěn nad chlévy). U mlýna byly také chlévy.

Původně pro celou obec, od vzniku Horního mlýna čp. 32 v roce 1727 se oba dělily.

Dalšími vlastníky byly v roce 1772 Josef Bradel (cena 1136 zl.), od roku 1773 Johann Georg Rusche (cena stejná 1136 zl.), od roku 1784 Josef Rusche (1300 zl.), v roce 1815 Anton Watzel (11 000 zl.). Mlýn je v té době uváděn s jedním mlecím a jedním špicovacím zařízením. Další vlastní Anton Stanzig žádal vrchnost od roku 1836 opakovaně o povolení zřídit druhé mlecí složení.

Poplatek za mlýn byl v položce vykrmování vepřů po celou dobu stejný ve výši 31 zl., ostatní položky se průběžně měnily.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1868 zde byl mlynářem Anton Grohmann. Po roce 1870 uvádí vodní kniha jedno obyčejné, jedno špicovací a jedno umělecké složení, pohon dvěma vodními koly na vrchní vodu. V roce 1876 bylo vodní dílo normováno.

Dalším majitelem byl Max Scholz, který v roce 1908 provedl výměnu kol za Francisovu turbínu od firmy Hübner & Opitz Pardubice a dále celkovou přestavbu zařízení.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1927 je na mlýně uváděn Robert Scheufler a od roku 1930 Adolf Hermann. V roce 1934 byla provedena revize vodního díla.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn byl provozován ještě po roce 1945 národním správcem Emilem Blažkem. V žádosti o ponechání mlýna v provozu uvedl národní správce, že mlýn je kromě turbíny vybaven záložním elektromotorem a mele pšenici i žito. Vybavení mlýna bylo starší, proto národní správce žádal o poskytnutí strojů z okolním rušených mlýnů. Většina strojů sem převezena z rušeného mlýna v Mařeničkách čp. 6, reforma pocházela ze mlýna v Hlemýždí čp. 35.

Nákladní automobil Ford odebrán 1945 Rudou armádou.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

K uzavření mlýna došlo v 50. letech 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Objekt je využíván k rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kreichwig
  • Rusche
  • Trieschel
  • Böse
  • Bradel
  • Watzel
  • Stanzig
  • Grohmann
  • Scholz
  • Hermann
  • Blažek

Historie mlýna také obsahuje:

1695 Hanz Kreichwig

1699 Hans Rusche

1728 Christopf Trieschel

1753 Josef Frantz Böse

1772 Josef Brandel

1773 Johann Georg Rusche

1784 Josef Rusche

1815 Anton Watzel

1836 Anton Stanzig

1868 Anton Grohmann

1908 Max Scholz

1927 Robert Scheufler

1930 Adolf Hermann

1945 Emil Blažek - národní správce

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    11 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        jednopatrový
        Patrová omítaná budova z poč. 19. stol. s obdélným půdorysem a polovalbovou střechou a s přístavbou s pultovou střechou nad náhonem (turbínový domek).
        Fasáda je jednoduše členěná profilovanou římsou a vstupním portálem. Rozložení okenních a vstupních otvorů odpovídá tradiční trojdílné dipozici. Ze dvora je hlavním vstupem přístupná střední síň, vpravo se nachází obytná světnice (patrně s vydělenou světničkou) a vlevo od síně leží mlýnice (k ní přiléhá přístavba s vodním motorem). V patře je pod omítkou zřejmě dochována roubená konstrukce, čemuž odpovídá tvar a způsob osazení profilované mezipatrové římsy na fasádě.
        • skládaný bedněný štít
        • okno
        • komín
            Žádná položka není vyplněna
            Pův. 1 složení
            od 1836 žádosti o povolení 2. složení
            Vodní kniha 1870: jedno mlecí, jedno špicovací a jedno umělecké složení
            1908: suterén, přízemí, patro a 2 úrovně podkroví:
            2 válcové stolice, loupačka, šrotovník, hranolové vysévače, kapsové výtahy, zásobníky
            Po roce 1945: V čistírně dva prachové a hrudové hranolové vysévače, koukolník, průchodová loupačka (starší od firmy Ritter nahrazena novější od firmy Heindl), tlakový filtr firmy Hübner se 6 hadicemi (určen pro loupačku). K mačkání obilí a na první průchod pšenice i žita původně dvouválcová rýhovaná stolice Seidl, vyměněná za stejný typ od firmy Andrae & Fellgner, čtyřválcová mlecí stolice od firmy Andrae & Fellgner a další stolice od firmy zn. Hübner & Opitz. K vysévání u mačkadla hranolový vysévač, rovinný vysévač dvouskříňový čtyřdílný zn. Friedrich, jednoduchá reforma na čištění krupic zn. Holtzhausen Teplice byla později vyměněna za novější zn. Andrae & Fellgner, sací filtr se 4 hadicemi, automatická váha na mouku, šrotovník (původní se smirkovými kameny nahrazen francouzskými kameny o průměru 100 cm) a k němu určený hranolový vysévač. Dvě původní míchačky na mouku byly nahrazeny novými ležatými s čechradlem od firem Andrae & Fellgner a Ed. Anton.
            Většina strojů převezena 1948 ze mlýna čp. 6 v Mařeničkách, reforma 1949 ze mlýnba čp. 35 v Hlemýždi (Brništi)
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • jalový žlab
            • odtokový kanál
            • turbínový domek
            Dochovalo se kompletní vodní dílo s pevným kamenným jezem na Svitavce, vpouštěcím stavidlem náhonu, zemním tělesem náhonu se zděnými břehy a vpouštěcím stavidle při nároží mlýna. Jez na Svitavce se nachází naproti domu čp. 278. Dle revize vodního díla z roku 1934 měl dvoudílný stavidlový jez šířku 4,97 m a výšku 1,22 m. Vpouštěcí stavidlo náhonu mělo šířku 2 m a výšku 1,22 m. Na náhonu o šířce 1,4–2 m bylo před mlýnem jalové stavidlo pro odvod přebytečné vody. Odtokový kanál od turbínového domku byl klenutý z pískovcových kvádrů.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kniha 1870: dvě vodní kola na vrchní vodu
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisVodní kniha 1870: dvě vodní kola na vrchní vodu
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceHübner & Opitz, Pardubice
            PopisV roce 1908 byla instalována Francisova turbína firmy Hübner & Opitz Pardubice, spád 4,5 m, maximální spotřeba vody 600 l/s, maximální výkon 27 HP, průměrný výkon 7,5 HP. V roce 1930 je uváděna Francisova turbína se stejným spádem, hltností 0,421 m3/s a výkonem 18,9 HP.
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceSiemens
            Popiszáložní elektromotor Siemens o výkonu 8 HP – uveden v roce 1945
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceSiemens
            Popiszáložní elektromotor Siemens o výkonu 8 HP – uveden v roce 1945
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Výrobce
            Popisdynamo pro účely osvětlení
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 7
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 115-117
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Jiří Kühn
            NázevLužické hory
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníMěsta a obce, Kunratice u Cvikova
            Odkazhttp://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obkunrc
            Datum citace internetového zdroje13.11.2017

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            13.11.2017 15:17 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2017 18:44
            doxa (Jan Škoda) 24.7.2024 16:37