Dolní pila a mlýn; Unter Brettmühle

Objekt byl původně založen jako pila s malým obytným domem, povolené ke stavbě dostala od vrchnosti v roce 1737 Apolonie Bösin. Podle tereziánského katastru měla pila jedno kolo na stálé vodě. Objekt byl nazýván dolní pila.

Dalším držitelem byl v roce 1740 Johann Bradler uvádění k roku 1748 jako Pradl nebo Pradel, po něm převzal pilu Franz Bradler. V roce 1793 mu byla povolena stavba druhého katru a došlo ke zvýšení poplatku vrchnosti ze 4 na 12 zl. Navíc odváděl vrchnosti 3 měřice pšenice a 12 měřic žita.

Po celou první polovinu 19. st. se držitel snažil získat od vrchnosti schválení přestavby na obilný mlýn, pila patrně nevydělávala k jeho spokojenosti. První žádost byla podána v roce 1818, ale byla zamítnuta z důvodu dostatečného množství mlýnů v okolí. Negativní vyjádření dali i okolní mlynáři. V roce 1820 byla žádost opakována s tím, že pila je již 8 roků nečinná, avšak se stejným výsledkem. Další žádosti byly podány v období 1845-1846. Vyobrazení na mapách stabilního katastru z roku 1843 však napovídá, že v té době zde již mlýn mohl existovat.

Existence mlýna v tomto objektu potvrdila plánová dokumentace z roku 1856, schválená začátkem roku 1857 Krajským úřadem v Litoměřicích. Plány zachycují existující stavby pily a mlýna, jejich majitelem byl Anton Pohl. Dle plánu vypracovaného zednickým mistrem Johannem Wünschem v roce 1856 byla v lednici osazena dvě vodní kola na vrchní vodu řazená vedle sebe ve dvou úrovních. Ke každému kolu vedly samostatné dřevěné vantroky.

V roce 1875 bylo vodní dílo normováno. V provozu byla tehdy dvě mlecí a jedno špicovací složení, uváděna je také ještě pila s vodním kolem o průměru 4,05 m, u mlýna dvě kola o průměru 4,52 m a 4,45 m. Majitelem byl nadále Anton Pohl, který je zde naposledy zmíněn v roce 1881.

Patrně již od roku 1887 zde spolu s mlýnem pracovala mechanická tkalcovna Josefa Pilze.

1921 Alžbětě Müllerové povolena stavba nové továrny čp. 298/II

1923 Anna Müllerová, tkalcovna se 78 mechanickými stavy již není v provozu.

Byla postavena budova nové tkalcovny s výrazně odlišným půdorysem, ze kterého vyplývá, že pila a mlýn byly buď zbořeny, nebo že jejich zdi byly částečně začleněny do nové budovy. Provoz tkalcovny byl zastaven pravděpodobně v průběhu 30. let 20. století.

K demolici objektu došlo někdy po roce 1954, na leteckém snímku z tohoto roku je tkalcovna již bez střechy.

Neexistuje, pozemek je dnes nezastavěná plocha.