Neumí svůj mlýn udržet v chodu.
(holandské rčení)

Dolní pila a mlýn; Unter Brettmühle

Dolní pila a mlýn; Unter Brettmühle
112, 298/II.
Potoční
Cvikov
471 54
Česká Lípa
Cvikov
50° 46' 46.9'', 14° 37' 52.3''
Mlýniště bez mlýna
Objekt se nacházel ve střední části Horního předměstí města Cvikov, mezi ulicemi Potoční a Vančurová, na pozemku č. 3546 jihovýchodně od dnešního obytného domu s čp. 112.
střed obce
Boberský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Objekt byl původně založen jako pila s malým obytným domem, povolené ke stavbě dostala od vrchnosti v roce 1737 Apolonie Bösin. Podle tereziánského katastru měla pila jedno kolo na stálé vodě. Objekt byl nazýván dolní pila.

Dalším držitelem byl v roce 1740 Johann Bradler uvádění k roku 1748 jako Pradl nebo Pradel, po něm převzal pilu Franz Bradler. V roce 1793 mu byla povolena stavba druhého katru a došlo ke zvýšení poplatku vrchnosti ze 4 na 12 zl. Navíc odváděl vrchnosti 3 měřice pšenice a 12 měřic žita.

Po celou první polovinu 19. st. se držitel snažil získat od vrchnosti schválení přestavby na obilný mlýn, pila patrně nevydělávala k jeho spokojenosti. První žádost byla podána v roce 1818, ale byla zamítnuta z důvodu dostatečného množství mlýnů v okolí. Negativní vyjádření dali i okolní mlynáři. V roce 1820 byla žádost opakována s tím, že pila je již 8 roků nečinná, avšak se stejným výsledkem. Další žádosti byly podány v období 1845-1846. Vyobrazení na mapách stabilního katastru z roku 1843 však napovídá, že v té době zde již mlýn mohl existovat.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Existence mlýna v tomto objektu potvrdila plánová dokumentace z roku 1856, schválená začátkem roku 1857 Krajským úřadem v Litoměřicích. Plány zachycují existující stavby pily a mlýna, jejich majitelem byl Anton Pohl. Dle plánu vypracovaného zednickým mistrem Johannem Wünschem v roce 1856 byla v lednici osazena dvě vodní kola na vrchní vodu řazená vedle sebe ve dvou úrovních. Ke každému kolu vedly samostatné dřevěné vantroky.

V roce 1875 bylo vodní dílo normováno. V provozu byla tehdy dvě mlecí a jedno špicovací složení, uváděna je také ještě pila s vodním kolem o průměru 4,05 m, u mlýna dvě kola o průměru 4,52 m a 4,45 m. Majitelem byl nadále Anton Pohl, který je zde naposledy zmíněn v roce 1881.

Patrně již od roku 1887 zde spolu s mlýnem pracovala mechanická tkalcovna Josefa Pilze.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1921 Alžbětě Müllerové povolena stavba nové továrny čp. 298/II

1923 Anna Müllerová, tkalcovna se 78 mechanickými stavy již není v provozu.

Byla postavena budova nové tkalcovny s výrazně odlišným půdorysem, ze kterého vyplývá, že pila a mlýn byly buď zbořeny, nebo že jejich zdi byly částečně začleněny do nové budovy. Provoz tkalcovny byl zastaven pravděpodobně v průběhu 30. let 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

K demolici objektu došlo někdy po roce 1954, na leteckém snímku z tohoto roku je tkalcovna již bez střechy.

Neexistuje, pozemek je dnes nezastavěná plocha.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pohl
  • Pilz

Historie mlýna také obsahuje:

1737 Apolonie Bösin

1740-1748 Johann Bradler (Pradl, Pradel)

Franz Bradler.

1856-1881 Anton Pohl

1887 Josef Pilz

1921 Alžběta Müllerová

Františka Müllerová

1923 Anna Müllerová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2017
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Objekt byl tvořen dvojicí větších budov. Budova odpovídající poloze pily byla spalná, měla přibližně půdorys U. Za ní na odtokovém kanálu byla nespalná budova mlýna obdélného půdorysu s tradiční trojdílnou dispozicí (pravý díl světnice, střední díl síň se vstupem, vlevo lichoběžníková mlýnice). Pozdější tkalcovna byla jediná budova s členitějším půdorysem, dle tvaru lze předpokládat začlenění částí zdiva z někdejších budov pily a mlýna do její stavby (nebo byly úplně zbořeny).
        Mlýn s pilou stál jv od dnešního 112/II, pozemek je nezastavěný.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Normování vodního díla 1875 – dvě mlecí složení a jedno špicovací složení
            Zaniklý
            • pila
            • tkalcovna
            Od 1737 pouze pila
            1793 povolena stavba druhého katru
            Od roku 1812 nečinná.
            Pila uváděna ještě 1875.
            1887 zřízena tkalcovna se 64 (1921 s 78) mechanickými stavy
            vodní kolo pohánělo 20 stavů, zbytek parní stroj
            1923 již nebyla v provozu
            • jez
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            Náhon začínal u zaniklého šikmého jezu na potoce, který se nacházel za dnešním domem čp. 103/II. Jez tvořený dvěma řadami kůlů byl dřevěný přepadový o délce koruny 9,9 m. Náhon přímo u jezu procházel pod kolnou usedlosti čp. 103/II, tekl po pravé straně potoka, skládal se ze skrytého kanálu a otevřeného koryta o profilu 1x0,8 m a měl spád 1,3%. Náhon ústil do lednice mezi oběma budovami, ta přiléhala k šikmo vedené obvodové stěně mlýna. V lednici byla osazena 2 kola na hornéí vodu, řazená vedle sebe ve dbou úrovních. Ke každému kolu vedly samostané dřevěné vantroky o profilu 0,955 x 0,35 m. Voda odtékla z lednice kolmo pod celou dispiozicí a následně ústila do odtokového kanálu. Odtokový kanál byl krátce za objektem napojen do náhonu k mlýnu čp. 62/I.
            Cejch stál u jezu na protějším břehu proti začátku náhonu u čp. 201/II. Znovu normován v roce 1875.
            Těleso jezu zmizelo za regulace, za obytným domem čp. 112/II dosud patrná prohlubeň po náhonu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1856: 2 kola na horní vodu vedle sebe ve 2 úrovních
            1875: 2 moučná kola o prům. 4,52 a 4,45 m, pilní kolo o prům. 4,05 m
            1921 počet vodních kol snížen na 1 na vrchní vodu o průměru 4,44 m, šířce 1,14 m, 60 korečků o hloubce 0,245 m, max. hltnost 167 l/s, výkon 5,4 (7) HP
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,135 m3/s, spád 4,81 m, výkon 7,05 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1856: 2 kola na horní vodu vedle sebe ve 2 úrovních
            1875: 2 moučná kola o prům. 4,52 a 4,45 m, pilní kolo o prům. 4,05 m
            1921 počet vodních kol snížen na 1 na vrchní vodu o průměru 4,44 m, šířce 1,14 m, 60 korečků o hloubce 0,245 m, max. hltnost 167 l/s, výkon 5,4 (7) HP
            1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,135 m3/s, spád 4,81 m, výkon 7,05 HP
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisInstalován 1887
            výkon 15 HP
            parní kotel o výhřevné ploše 42 m2.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisInstalován 1887
            výkon 15 HP
            parní kotel o výhřevné ploše 42 m2.
            Historické technologické prvky
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 67-69
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku
            Rok vydání2012
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 67-69
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            14.11.2017 14:04 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2017 19:45
            doxa (Jan Škoda) 19.7.2024 14:32