Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Ke zdejšímu svobodnému dvoru, v jehož vlastnictví se obvykle střídaly drobné a zchudlé šlechtické rody, náležel i mlýn ve Svobodných Heřmanicích. Kateřina Sedmohradská ze Sedmohrad na svobodném dvoře ve Svobodných Heřmanicích dala 24. června 1655 svému poddanému mlynáři Jindřichu Weiserovi nové privilegium na koupený mlýn a zahradu při něm, protože staré privilegium bylo za válečných let ztraceno. Tímto privilegiem mu osvobozuje mlýn s pozemky od robot, dávek, služeb a povinností, za což jí bude odevzdávat 4 šefle čistého žita a 2 šefle směsky ročně, při prodeji bude platit 10% laudemium.
Z roku 1723 pochází zpráva, že mlýn stál "na špatné" vodě a měl jedno složení. Mlynářem tehdy byl Kristián Teimer.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době je budova bývalého mlýna dobře udržovaná a slouží jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
