Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 soupis poddaných podle víry: mlynář Michal Lausman (29 let), manželka Uršila (26), syn Václav (4), dcery Anna (2) a Dorota (1/4), tovaryš Matouš N. (20), děvka Kateřina (16), všichni katolíci
Skalní mlýn, též podle majitele Blažkův mlýn, později tkalcovna Hawel poháněná vodním kolem, později Patzákova tkalcovna. Na císařském povinném otisku z r. 1841 jako Maschinmühle. V té době je psána majitelka Anna Antosch.
Pod mlýnem byl Havlův rybník. Z něho odtékala voda stále patrným náhonem do Podhartního mlýna.
Ve vodní knize je zapsán jako majitel Martin Blaschke.
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 je psán jako majitel tkalcovny Václav Pacák.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Asi od r. 1950 zde byla Komunální prádelna. Ta vypouštěla použitou prací vodu do spodního Havlova rybníku, který byl plný mazlavého mýdla. V devadesátých letech měl být rybník ekologicky sanován, místo toho byl zavezen zeminou.
Prádelna byla začátkem devadesátých let zbourána. Na místě byl místním podnikatelem postaven hotel. Podnikatel skončil úpadkem, téměř dokončený hotel zůstal jako zástava banky. Nehlídaný objekt, navíc na odlehlém místě, se stal kořistí zlodějů. Byla zcizena plastová okna, měděné klempířské prvky, částečně krytina střechy, vnitřní vybavení. Nyní zde sídlí pobočka firmy, která se zabývá dřevostavbami.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Blaschke
- Hawel
- Antoš
- Mašín
- Blažek
- Havel
- Lausman
- Laušman
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Michal Lausman (Laušman)
1841 Anna Antošová
1930 Václav Patzák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: