Historie
Obecná historie:
Po prohře v r. 1742 musela Marie Terezie postoupit Hlučínsko Prusku, tudíž nejsou k dispozici žádné mapové údaje z této doby včetně císařského otisku a indikační skici. Dochovalo se pouze zobrazení obce Hať na III. vojenském mapování. Teprve od r. 1923 bylo Hlučínsko připojeno opět k Československé republice, ale od r. 1939 do r. 1945 bylo toto území opět násilně včleněno do německé říše a všichni obyvatelé zde žijící byli úředně prohlášeni za Němce. Zpět k ČSR bylo území Hlučínska vráceno až po osvobození republiky v r. 1945.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Podle tzv. „Hushuňku“, jednoho z nejstarších soupisů venkovského obyvatelstva v obcích Hlučínska, byl v roce 1608 v Hati 1 svobodný fojt, 40 sedláků, 9 zahradníků a 2 svobodní mlynáři - Jan Motloch a Vávra.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V karolínském katastru z r. 1721 se v Hati uvádějí rovněž dva mlýny a dva mlynáři - Mates Lazar, na mlýně o 2 složeních odvádí 3 šefly pšenice a 6 šeflů žita a Josef Prstek, na mlýně o 1 složení, odvádí 1 1/2 šeflu pšenize a 4 šefly žita.
Druhý mlýn stál pod Prstkovým rybníkem a hospodařil na něm mlynář Josef Prstek, který vrchnosti odváděl 1 1/2 šeflu pšenice a 4 šefly žita. Šlo s největší pravděpodobností o pozdější Kupkův mlýn. Do dnešní doby se dochovala jen část hráze Prstkova rybníka.
V roce 1819 vlastnili tento mlýn Šimon a Jana Lazarovi, kteří mlýn roku 1824 prodali Ignáci Kupkovi.
Po Ignáci Kupkovi převzal mlýn roku 1860 jeho syn Josef. Roku 1908 pak převzal mlýn Josefův syn Teodor, který byl posledním majitelem mlýna z mlynářského rodu Kupků. Za něho byl ve mlýně pořízen naftový motor, který umožnil, aby se ve mlýně mlelo i v době nedostatku vody.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Přesto však tlak konkurence působil zdejšímu mlýnu velké těžkosti. Mlýn přestal fungovat v průběhu druhé světové války, možná i proto, že všichni muži z vesnice museli narukovat do německé armády.
V tomto období byl mlýn zbourán, zřejmě i v souvislosti s povodní v roce 1956 a pozdější regulací potoka Bečvy a dalšími pozemkovými úpravami v letech 1958-1973.
Dnes na místě bývalého Kupkova mlýna stojí domy čp.166/10 a čp. 457/8.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Lazar
- Kupka
- Prstek
- Motloch
- Vávra
Historie mlýna také obsahuje:
1608 Jan Motloch nebo Vávra
1721 Josef Prstek
1819-1824 Šimon Lazar
1824-1860 Ignác Kupka
1860-1908 Josef Kupka
1908- Teodor Kupka
1930 Bohdan Kupka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
