Valečkův mlýn; Woletschkamühle

Nejstarší nalezená zmínka o mlýnu pod názvem Woletschka Mühl je v tereziánském katastru k roku 1713. Jednalo se o vrchnostenský mlýn se 2 vodními koly, který ležel na stálé vodě. (MH)

V roce 1845 měl mlýn název Wolečka Mahlmühle. (MH)

V roce 1869 byl mlýn nazýván Welletschka Mühle.(MH)

V 2. polovině 19. století zde hospodařil mlynářský rok Gerstnerů. Za mlynáře Karla Gerstnera byl u mlýna zasazen vodní cejch, a to do skály při řece. Měl podobu kovové destičky o rozměrech 15 x 6 cm, na které byly iniciály mlynáře a letopočet K.G.1874.  Karl Gerstner zde žil s manželkou Marií, která se na mlýn přivdala v roce 1867. Příští mlynář Franz se manželům narodil v roce 1878. (MH)

Na začátku 20. století se mlýn stal významným výletním místem pro obyvatele okolních obcí a turisty, měl letní restauraci s besídkou. Výletníci se sem dostávali většinou pěšky ze svojšínského nádraží. Pro výletníky byly k dispozici také lodičky a upravená přírodní zákoutí. Tyto skutečnosti dokládají pohlednice mlýna z let 1906 až 1934. (MH)

Dle sčítání obyvatel v roce 1921 byl majitelem mlýna mlynář Franz Gerstner (narozen 1878) s manželkou Theresií (1896), se kterou se oženil v roce 1918. Na mlýně bydlela i Franzova matka Marie a žili zde sourozenci sestra Julie (1872) a bratr Karl (1894). (MH)

V roce 1930 byl majitelem mlýna stále Franz Gerstner, kromě mlýna zde byla provozována i elektrárna s turbínou Knopp o celkovém výkonu 11 HP. (MH)

Mlýn pravděpodobně sloužil jako výletní restaurace až do roku 1945, kdy byla do Německa odsunuta poslední majitelka Theresie Gertnerová, rozená Kohutová. Mlýn byl i s 9 ha půdy přidělen MNV Řebří. Dle zápisu zde po válce žila čtyřicetiletá Pavla Korbelová, které byla pověřena správou objektu, společně se svými dvěma syny Rudolfem (20) a Jaroslavem (17). Z mlýnské usedlosti jí byla za celkovou úhradu 21 500 korun přidělena obytná část s hospodářským zázemím. Mlýnice náležela stále Fondu národní obnovy (FNO). V roce 1946 přišel na mlýn úředník FNO a zjistil, že turbína při mlýně je stále funkční, zařízení mlýna odhadl na 15 000 Kčs. Mlýn byl opakovaně popisován jako zpustlý a rozpadající se, takže v roce 1949 měla proběhnout jeho konečná likvidace. Bylo navrženo, aby zpustlá mlýnice byla z majetku FNO odepsána jako nezpeněžitelná a zařízení aby bylo odvezeno ke šrotu. Sdělení o špatném stavu mlýna bylo patrně účelové, ke zbourání nakonec nedošlo. Do sběrných surovin bylo odprodáno jen mlýnské zařízení bez turbíny za částku 3 328 Kč.(MH)

Údajně se na mlýně mělo šrotoval pro JZD do roku 1949. (MH)

Dle současného majitele měla být turbína v provozu až do roku 1970. (MH)

Dnes je mlýn v majetku dědiců Pavly Korbelové, je poměrně dobře zachován a slouží k soukromé rekreaci. Dochovala se nadzemní část turbíny (viz ikonografie), která stojí za budovou mlýna chráněná přístřeškem. (MH)

Z mlýnice zbylo jen obvodové zdivo. Přilehlá obytná budova stále stojí a je v původním stavu. (David Kasper)