Jakubův mlýn; Jakobsmühle

Dalším veteránem vodních děl, posledním na janovském území, byl Jakubův mlýn, o němž se dovídáme, že byl v r. 1739 prodán vrchností za 300 zlatých, ovšem ise zatěžujícími povinnostmi, jak již uvedeno nia předních stránkách. Mlýnskou dávku, a to 20 zlatých, platil už od r. 1735 Kryštov Frantzel, Od té doby zůstal mlýn ve vlastnictví rodiny Franzlovy.

V letech 1837-1839 postavil tehdejší majitel s povolením města Mostu jez, aby lépe vyrovnal kolísání vody. V r. 1885 se podílí František Franzl na odškodném, vypláceném městem Most mlynářům. Jmenovaný vedl podnik velmi dobře a byl v r. 1889 zvolen za ředitele Spořitelního a záložního spolku v Janově. Mlýn převzal jeho syn Gustav, s jehož dcerou se oženil Richard Jakowetz, který zvýšil výkonnost podniku zabudováním nové rámové pily svazkové a zavedením elektrického pohonu. Rok přestavby mlýna na pilu nebylo možno zjistit.

Kolem mlýna vedla stará obchodní cesta do Saska, velmi důležitá, jak po­tvrzuje příkaz k jejímu řádnému udržování vydaný Karlem VI. v roce 1740. Cesta však pozbyla svého významu po otevření nové okresní silnice z Mostu do Mníšku v r. 1844 a výstavbou silničního spojení z Janova do Horního Jiřetína. Jakubův mlýn zůstal stranou provozu, jenž se ubíral novou trasou, což nezůstalo bez vlivu na obchodní situaci podniku.V rámci koncentrace dřevařského průmyslu byla tato pila zrušena.