Historie
Obecná historie:
Později Hornův mlýn seděl na pestré louce, kterou se prodírá Loupnický potok od Pekařského mlýna k záhybu silnice pod janovským statkem, dnešním sídlem lesní správy, již obohacen vodou Janovského potoka. Při své cestě kdysi napájel přírodní' koupaliště pod školní zahradou, dnes zasypané zeminou z blízkého povrchového dolu. Podle vyprávění pamětníků byl na dveřním pažením vyryt letopočet 1795, mlýn však musel stát již dříve, neboť majitel měl od r. 1739 právo pást šest krav v mosteckých lesích. Bodle zápisu v mostecké účetní knize se jmenoval Hanuš Frantzl a byla mu v r. 1738 vyměřena mlýnská dávka ve výši 13 zlatých 10 krejcarů. V r. 1740 vyrovnal dluh na kupní sumu platbou 100 zlatých.
Tento poměrně malý mlýn patřil kancem 19. století manželům Františkovi a Janě Hornovým. Z peněz, které dostali jako odškodnění od města Mostu, si pořídili menší parní stroj (tzv. parní motor), jehož výkon postačil vyrovnávat nestejnoměrný průtok vody. Současně zařídili pekařství. Rostoucí konkurenci čelili pečivem velmi dobré jakosti.Budova ustoupila povrchové těžbě uhlí Dolu Rudý sever.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1895 František a Jana Hornovi
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 majitelka Pavla Hornová
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
v roce 1950 patrně již ve zříceninách
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1738 Hanuš Frantzl
1895 František a Jana Hornovi
1930 Pavla Hornová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: