Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První zmínka o mlýně je v urbáři krnovské knížecí komory z r.1523.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1531- mlynář Václav Fučík
1535 - bezejmenná zmínka jako mlynář
1559 - mlynář Pecho Mollner
R. 1754 mlýn od knížecí komory koupil Kryštof Klement za 3 000 zlatých / dle údajů v gruntovnici/. Mlýn měl tehdy 3 moučná složení a olejnu a patřily k němu rozsáhlejší pozemky.
Po jeho smrti prodali pozůstalí mlýn 1. listopadu 1766 Leopoldu Kotulovi za 4 000 zlatých.
R. 1836 byl mlýn ve vlastnictví Vincence Thomase.
Na poč. 20. stol. se ve vlastnictví mlýna vystřídali manželé Ladislav a Stefanie Štěpánovi a František a Viktorie Štěpánovi.
Roku 1913 mlýn získal Fritz Grittner.
V r. 1918 byl majitelem mlýna Antonín Fuss.
V r. 1921 tu hospodařil Josef Konetschke.
Od něho koupili 5. prosince 1928 Brumovický mlýn manželé Max a Antonie Königovi. Roku 1930 byl tento mlýn poháněn Francisovou turbínou o výkonu 81,4 kW. Po smrti Maxe Königa získala r. 1932 celý mlýn pozůstalá vdova. Ta se posléze provdala za ing. Bedřicha Primavesiho ze Šumperka a roku 1942 byla zapsána do obchodního rejstříku firma "Bedřich a Antonie Primavesi, mlýn a pila Brumovice".
1930 (dle Seznamu vodních děl RČS): Jos. Konetschke, nájemce Max König
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Po 2. světové válce byl veškerý majetek této firmy na základě dekretů prezidenta republiky konfiskován a národním správcem se stal František Bendík.
Po únoru 1948 došlo k rozdělení podniku, když pila přešla do správy n.p. Severomoravské pily Šumperk a mlýn se stal součástí n.p. Slezské mlýny Krnov. Národní správce Bendík byl ze své funkce odvolán a r. 1950 byl správcem mlýna ustanoven Václav Včelný.
Dnes je objekt ve špatném stavebním stavu. Vlastníkem je Obec Brumovice a v katastru nemovitostí je veden jako stavba občanské vybavenosti.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fučík
- Mollner
- Klement
- Kotula
- Thomas
- Štěpán
- Grittner
- Fuss
- Konetschke
- König
- Primavesi
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: