Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn ve Vísce je připomínán koncem 15. století. Od konce 16. do poloviny 18. století patřil městu Litovli. Poté, co mlýn i s pilou vyhořel, postavil si zde Ignác Langer nový. Jeho mlýn měl čtyři složení. V 19. století prošel modernizací, tehdy v něm bylo zavedeno válcové mletí. Počátkem 20. století byl znovu přestavěn a modernizován, majitel obnovil i rybník a zahájil výrobu elektrické energie. Později přibyla dokonce i pekárna. Po válce byl mlýn znárodněn a zdevastován. Ještě dnes v něm funguje výroba elektrické energie.
xx
Mlýn s pilou ve Vísce na levé straně Mlýnského potoka (parcela 14/1 ) přestavěl roku 1888 František Netopil na válcový. Roku 1900 jej převzal Alois Zedník (předtím mlynář na tzv. Haderkově mlýně v Cholině čp. 99). Roku 1902 zřídil elektrické osvětlení a mlýn rozšířil. Jeho syn Josef Zedník (1888–?) v roce 1919 postavil železobetonovou strojovnu nad náhonem a instaloval Francisovu turbínu 125 HP, roku 1921 pak vystavěl jižní pětipodlažní budovu pšeničné mlýnice (parcela 14/4) a roku 1929 u mlýna zřídil také pekárnu. Dnes pracuje jen elektrárna, dochovalo se však i mlýnské zařízení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1479 Karel st. z Vlašimě, pán na Litovli, povolil Vaškovi, užitečnému mlynáři ve Vesce, aby převedl struhu Pastvinné jezero na svůj mlýn.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1574-1742 ve vlastnictví města Litovle
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Od konce 16. do poloviny 18. století patřil městu Litovli.
1742 koupen rodinou Langerovou
poté rodina Ginterova
19.V.1775 mlýn vyhořel od pily
Poté, co mlýn i s pilou vyhořel, postavil si zde Ignác Langer nový. Jeho mlýn měl čtyři složení a pilu.
1834 dědici Františka Langera
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1872 koupil František Nedopil
1888 přestavěl na mlýn válcový
15.VII.1900 převzal Alois Zedník, mlynář z Choliny
1902 zařídil elektrické osvětlení a mlýn rozšířil
V 19. století prošel modernizací, tehdy v něm bylo zavedeno válcové mletí. Počátkem 20. století byl znovu přestavěn a modernizován, majitel obnovil i rybník a zahájil výrobu elektrické energie. Později přibyla dokonce i pekárna.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1919 postavena Francisova turbína
1921 celý mlýn nově postaven
1930-1936 Josef Zedník, mlýn, pila aelektrárna
k mlýnu náleželo hospodářství 12 ha
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po válce byl mlýn znárodněn a zdevastován.
Vývoj po roce 1989
Dnes v něm funguje výroba elektrické energie.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Langer Zedník Ginter Nedopil Netopil Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1479 Vašek
1574-1742 město Litovel
1742 Langer
Ginter
1775 Ignác Langer
před 1834 František Langer
1872 František Nedopil
1900 - Alois Zedník (RR)
1930-1939 - Josef Zedník (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
