Další zmínka pochází z r. 1676, kdy Hájkovský mlýn na den sv. Jiří /23. dubna/ koupil se všelijakým náčiním, s vodní pilou i s rolemi od kláštera augustiniánů kanovníků ve Fulneku Matěj Hünel.
Z mlýná má odvádět klášteru 3 štvrtně žita, 1 maldr snažné rži a 9 čtvrtní míšeniny. Namísto vykrmení vepřů platí 8 zl., vše o dvou splátkách na sv. Jiří a sv. Václava. Při prodeji mlýna má klášter předkupní právo, jinak prodejce platí laudemium - 10 zl. z každého 100 zl. Mlynář mele zdarma pro klášter a slady pro pivovar. Kameny si platí sám, přivézt je jsou povinni poddaní robotníci, rovněž tak jednou ročně vyčistí mlýnský příkop. Mlynář dále dostane 2 lípy, kdyby bylo potřeba dělat kola, dále každoročně 1 habr na palce a 1 buk na klíny. Na pile řeže panské desky, fošny, odkorky a latě za úplatu 10 gr. za kopu, při řezání dodá vrchnost 2 pomocníky. Dobytek může pást společně s panským, musí ale přitom ale vypomáhat nlynářův čeledín. Kontribuce a obecní dávky mlynář neplatí (leda dobrovolně jako se dávalo), kdyby byla zavedena nová daň z mlýnských kol nebo z dobytka, bude povinen platit.
Neví se, jakým způsobem a proč Matěj Hünel o mlýn přišel, ale ten se znovu zmiňuje v listině fulneckého probošta Matyáše Augustina Richtera ze 3. dubna 1682, ve které prodává fulnecký agustiniánský klášter se vším příslušenstvím za 300 tolarů (50 tol. jako závdavek a pak ročně 4 tol.) Jiřímu Weberovi / Werberovi/ ze Sedlnice. Nadále povinen řezat vrchnostenské dřevo na desky přednostně a bez poplatku, rovněž tak zdarma mele i pro dvorskou čeládku, za což bude vrchnost bezplatně dodávat dřevo na opravy a zajistí dopravu kamenů. O pět let později postavil mlynář Werber na louce pod Hradiskem nedaleko svého mlýna kašný mlýnek a vedl k němu vodu, za což byl povinen mlít klášteru krupičnou, prosnou i ječnou kaši. Ve mlýně povinni mlít poddaní z Děrného a Jílovce.
1705 u mlýna postavena kaple
Další zmínka o mlýnu čp. 92 pochází z listiny z 19. července 1718, v té době zde stále mlynařil Jiří Werber.
V urbáři z. r. 1728 se dočítáme, že pode vsí v tzv. Hájku leží jeden panský mlýn se dvěma složeními, který zemřelý mlynář Jiří Werber roku 1682 za 360 zlatých od panství koupil. Odvádí 8 tol. namísto vykrmení vepře, 3 šefly pěkné pšenice staré velké míry, 12 šeflů čistého žita a 9 šeflů obyčejného žita. Mezi lesem zvaným Hájek a mlýnem se nachází panská pila, ve které je mlynář povinen řezat desky, fošny a latě za 20 kr. za kopu. Poddaní z Děrného a jílovce jsou povinni 2x ročně čistit mlýnskou strouhu.
1738 platí ročně 10 zl. namísto vykrmení vepře, odvádí po 12 šeflích (1 šefl = 150 l) žita a ječmene
Ve 2. polovině 18. století vlastnil Hájkovský mlýn Leopold Werber /1730-1800/, po němž následoval jeho syn Ignác Werber /1765 - 1836/, který koupil mlýn 1. května 1797 za 240 zlatých rýnských. V té době měl mlýn dvě složení. Dalším majitelem Hájkovského mlýna čp. 92 z rodu Werberů se stal 13. března 1828 Vincenc Werber za 1 200 zlatých k.m.
