Špitálský, Hospitální mlýn

V sousedství Zámeckého mlýnu stával Špitálský mlýn neboli Hospitální mlýn, který patřil „svatojánské komendě“. V roce 1610 jej komendátor Jindřich z Logova dědičně odprodal Martinovi Liberovi za 300 tol. se závazkem, že mlynář bude komendě každoročně odvádět činži v obilí či penězích a každého roku vykrmí 8 vepřů. Brzy poté, ale Martin Libera zemřel, protože 18. února 1613 se provdala Marianna, pozůstala vdova po Špitálském mlynáři Martinu Liberovi, za Tobiáše Gabriela, syna Fortenského mlynáře Jiříáka Gabriela. V druhé polovině 17. století se vzpomínají na Špitálním mlýně mlynáři Jiří Streitl a Jan Muttwill. Později se na mlýně připomíná Jan Straka, který roku 1687 prodal mlýn za 500 tol. sl. Kristiánu Leopoldu Muttwillovi (synu bývalého špitálního mlynáře Jana Muttwilla), který ale již v roce 1697 zemřel. Mlynář musel tehdy svatojánské komendě odvádět 1 šefl pšenice, 2 maldry žita a krmit 2 vepře. Za to mu vrchnost byla povinna poskytnout držiteli mlýna potřebné dřevo na stavbu a údržbu splavu a každoročně bezplatně 2 kmeny měkkého dřeva na opravu mlýna z vrchnostenských lesů. Vrchnost musela zajistit i dovoz tohoto dřeva a stejně i mlýnského kamene. Každoročně pak musela nechat vyčistit mlýnskou příkopu. Všichni poddaní svatojánské komendy byli pak povinni mleti obilí jen v tomto mlýně.
Někdy v té době Špitálský mlýn zcela vyhořel, protože v listině z 2. července 1699 se píše o „požárem zcela zničeném hospitálním mlýně, ležícím za knížecím dvorem na půdě komendy sv. Jana.“ Po smrti Kristiána Leopalda Muttwilla připadl mlýn podle testamentu vdově Kateřině, která jej později převedla na svého druhého muže, Kristiána Floriána z Ehrenkronu, který byl nájemcem svatojánské komendy. Ten nechal pravděpodobně mlýn znovu vystavět a k mlýnu, který měl do té doby dvě složení nechal přistavět složení třetí. Problémy s nedostatkem vody vyřešil nový majitel tak, že nechal postavit nový vyšší stav. Na jaře roku 1714 strhla se velká povodeň, která poškodila nejen tento stav, ale zničila i více než 100 usedlostí. Protože vina za tuto povodeň byla dávána stavu u Špitálského mlýna, strhla se kolem jeho obnovy „mlýnská vojna“. Spory mezi majitelem mlýna a magistrátem se táhly až do roku 1716. Bohužel nevíme jak tato „vojna“ skončila, ale stav u špitálského mlýna byl zrušen až na začátku 20. století při regulaci řeky Opavy. Z mlynářů, kteří mleli na Špitálním mlýně se k roku 1782 zmiňuje Jan Smolka.
V roce 1830 měl špitální mlýn tři složení a jeho majitel Josef Herold jej nechal zcela přebudovat. Další přestavba následovala roku 1861, kdy tehdejší vlastník Alois John, nechal u mlýna zřídit pilu. Tehdy mlel už mlýn jen na dvou složeních.

(Pavel Solnický)