Vrchní, Horní, Kavanův mlýn

Prvním z těchto mlýnů byl Kavanův mlýn čp. 67 zvaný též Vrchní či Horní mlýn. Stával na samotě pod lesem na vodním náhonu napojeném na říčku Hvozdnici mezi Mladeckem a Litultovicemi v osadě Luhy. V polovině 18. století byl Kavanův mlýn v držení Jana Fridricha Kostalského (Kastala), měl dvě složení a každoročně mlynář z něho odváděl 40 zl. 40 kr. činže.
Dalším majitelem mlýna byl Jan Haussotter, který se na mlýně připomíná v letech 1775-89. K mlýnu tehdy patřilo více než 19 jiter pozemků. Z nejstarší pozemkové knihy Litultovic se dovídáme, že 10. září 1789 prodala Kateřina, vdova po Janu Hausotterovi laudemiální Horní mlýn čp. 67 svému synu Janu Hausotterovi za 412 tolarů. Mlýn měl tehdy dvě složení a kromě zahrad a vrchnostenských luk patřilo k mlýnu i pole. Mlynář Jan Hausotter ale brzy zemřel a vdova se znovu provdala za Ondřeje Herolda, kterému 27. června 1799 prodala Kavanův mlýn za 2500 zl. Dalším majitelem mlýna se stal 18. března 1829 jejich syn Josef Herold, který mlýn koupil za 2400 zl, ale již za šest let prodal mlýn za 4000 zl. Josefu Brossmannovi. Dále následovali od 10. února 1872 manželé Ferdinand a Antonie Brossmannovi a po nich byli vlastníky mlýna Václav Michael Brossmann a Berta Krausová, rozená Rolandová.
Z důvodu špatného hospodaření skončil mlýn v exekuci a v dražbě jej 2. února 1892 koupila obchodní společnost Isidor Lhotský et Comp. Vlastnické právo bylo mezi společníky jmenované společnosti rozděleno následovně: Jan Florian Lhotský, statkář v Hlavnici 1/3, Jan Vaněk, statkář v Litultovicích 1/3, Josef Řehoř Kremser, statkář v Hlavnici 1/6 a Adalbert Radek z Litultovic 1/6. Do roku 1907 skoupil všechny vlastnické podíly jeden ze společníků Jan Vaněk a stal se tak jediným majitelem mlýna. Dne 14. ledna 1913 však Kavanův mlýn čp. 67 v Litultovicích prodal bratřím Rudolfovi a Bedřichovi Herberovým. Protože Rudolf Herber zůstal po skončení první světové války u vojska, vyplatil mu jeho bratr Bedřich Herber roku 1920 jeho podíl. Jelikož ale sám hospodařil na svém mlýně v Palhanci, přenechal smlouvou z 17. února 1933 Kavanův mlýn své sestře Anně (* 1. května 1883) a jejímu manželovi Viktoru Herberovi (* 23. prosince 1893), synovi Karla Herbera, kočího ve Vávrovicích. Viktor Herber mlýn přestavěl a vybavil jej novým strojním zařízením. Z vodního mlýna tak vznikl mlýn parní. Za druhé světové války, aby se vyhnul nucené správě, se Viktor Herber přihlásil k německé národnosti, zatímco jeho manželka zůstala Češkou. To způsobilo po skončení druhé světové války velké komplikace. Na základě dekretů prezidenta republiky byl totiž mlýn roku 1945 zkonfiskován a jeho národním správcem byl jmenován Josef Košárek z Háje ve Slezsku. Problém byl v tom, že mlýn byl konfiskován z důvodu německé národnosti Viktora Herbera. Ten byl ale vlastníkem jen poloviny mlýna, druhá polovina mlýna byla ve vlastnictví jeho manželky Anny, která byla Češka. Ta se proto dožadovala nájemného za užívání a výnosu ze své poloviny mlýna, což jí bylo také v říjnu 1947 uznáno. Komunistický puč v únoru 1948 však situaci zcela změnil a už na začátku března 1948 převzaly národní správu Československé mlýny, n. p. Praha, zastoupené Slezskými mlýny, n. p, Krnov. V prosinci 1948 byl Kavanův mlýn čp. 67 v Litultovicích znárodněn a později začleněn do n. p. Slezské mlýny Krnov.
Postupně však byla výroba v něm utlumována až byla nakonec zcela zastavena. Roku 1959 se vlastníkem mlýna stal ONV v Opavě. Dnes sídlí v areálu bývalého mlýna soukromá firma.

(Pavel Solnický)