Mele z posledního.
(české rčení)

Satkův mlýn

Satkův mlýn
49
4
Mlýnská
Dolní Životice
747 56
Opava
Dolní Životice
49° 53' 49.1'', 17° 46' 45.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Už v 17. století stával v Dolních Životicích panský mlýn. V 18. století míval mlýn dvě složení . Počátkem roku 1911 byl mlýn ještě v provozu a byl poháněn vodním kolem. Dnes je uváděn v katastru nemovitostí jako rodinný dům.
V centru obce pod zámkem
Hvozdnice
nepřístupný

Obecná historie:

Satkův mlýn v Dolních Životicích
V inventáři aneb popsání statku životského sepsaného 9. ledna 1653 se v této vsi zmiňují „jeden mlýn moučný panský o dvojím složení, z něho platové rži do roku se dává 2 maldry. Při tom mlynář povinen vychovati 3 kusy vepří aneb za ně platu dáti 15 zlatých slezských. Item druhý mlýn moučný o jednom složení, dává z něho platové múky do roka 8 čtvrtní, item mlynář má vykrmiti jednoho vepře aneb zaň dáti 5 zlatých slezských.“
Už v 17. století stával v Dolních Životicích panský mlýn. Mlynáři se na něm často střídali. Jmenovitě se v pramenech zmiňuje roku 1723 mlynář Mates Willerit. Od roku 1733 byl panským mlynářem v Dolních Životicích Eliáš Satke. Ten byl panským mlynářem do roku 1750 kdy koupil mlýn v Podolí. Jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr Jan Jiří Satke, kterému později Karel František hrabě Orlík z Laziska mlýn dědičně odprodal. V roce 1750 platil mlynář v Dolních Životicích ročně o sv. Jiří a sv. Michaelu dohromady 24 zl. V roce 1753 se zmiňuje panský mlynář Jan Jiří Satke. K mlýnu tehdy nepatřily žádná pole ani zahrady, jen louka „Na Širokej“.
Po smrti Jana Jiřího Satka koupil od jeho dědiců mlýn 1. července 1785 jeho synovec Josef Satke (* 21. října 1756) za 1130 zl. Mlýn měl tehdy dvě složení a patřilo k němu mimo jiné 9 velkých šeflů pole. Do vrchnostenských důchodů odváděl mlynář každoročně o sv. Jiří 24 zl. a o sv. Michaelu také 24 zl. Při každé změně majitele mlýna muselo být vrchnosti zaplaceno obvyklé 10% laudemium. V roce 1789 mlynář měl 11 jiter 129 4/12 čtv. sáhu dominikálních činžovních pozemků, ze kterých platil 14 zl. 36 2/4 kr. Když Josef Satke 5. května 1791 zemřel, prodala vdova 3. února 1792 mlýn Ignáci Mendovi, mlynáři z „Grötsch“ v pruském Slezsku a následně se za něho provdala.
Ignác Menda koupil mlýn za 1200 zl. rýn. Z této částky byl závdavek ve výši 400 zl. rýn. odveden do sirotčí pokladny ve prospěch dvou synů Josefa Satka, dalších 400 zl. rýn. připadlo také sirotkům a posledních 400 zl. rýn. měla dostat manželka nového mlynáře jako vdovský díl po svém prvním muži. Na počátku 19. století došlo v Dolních Životicích k přečíslování domů, a tak i mlýn změnil čp. 4 na čp. 49. Ignác Menda zemřel 9. února 1806 ve věku 49 let a mlýn převzal jeho nevlastní syn Josef Satke. Poté co zemřela jeho první žena Žofie Müllerová z Deštného, oženil se Josef podruhé s Pavlínou Lichtblauovou. Z druhého manželství se narodil i dědic mlýna Jindřich Satke. Dalším z majitelů životického mlýna z dlouhé řady Satků se stal Jindřichův syn Bedřich Vladimír Satke (* 15. května 1882).
Podle sčítání lidu byl na počátku roku 1911 mlynářem v Dolních Životicích č. 49 Bedřich Satke s manželkou Kristinou. Mlýn byl tehdy poháněn vodním kolem o výkonu 3,18 kW.
V obci stávala také panská pila s olejnou, kterou Karel František Orlík odprodal v 18. století Valentinu Kučovi.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V inventáři aneb popsání statku životského sepsaném 9. ledna 1653 se v této vsi zmiňují: Jeden mlýn moučný panský o dvojím složení, z něho platové rži do roku se dává 2 maldry. Přitom mlynář povinen vychovati 3 kusy vepří aneb za ně platu dáti 15 zlatých slezských.

Mlynáři se na mlýně často střídali. Jmenovitě se v pramenech zmiňuje roku 1723 mlynář Mates Willerit.

Od roku 1733 byl panským mlynářem v Dolních Životicích Eliáš Satke. Ten byl panským mlynářem do roku 1750, kdy koupil mlýn v Podolí. Jeho nástupcem se stal jeho mladší bratr Jan Jiří Satke, jemuž později Karel František hrabě Orlík z Laziska mlýn dědičně odprodal. V roce 1753 se zmiňuje panský mlynář Jan Jiří Satke. Po jeho smrti koupil mlýn od dědiců 1. července 1785 jeho synovec Josef Satke za 1 130 zlatých. Mlýn měl tehdy dvě složení.  

Když Josef Satke 5. května 1791 zemřel, prodala vdova 3. února 1792 mlýn Ignáci Mendovi, mlynáři z Hradčan v pruském Slezsku, a následně se za něho provdala. Ignác Menda koupil mlýn za 1 200 zlatých rýnských. Na počátku 19. století došlo v obci k přečíslování domů, a tak i mlýn změnil čp. 4 na čp. 49.  Ignác Menda zemřel 9. února 1806 ve věku 49 let a mlýn převzal jeho nevlastní syn Josef Satke. Poté, co zemřela jeho první žena Žofie Müllerová z Deštného, oženil se Josef podruhé s Pavlínou Lichtblauovou. 

1836 František Satke

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Z druhého manželství Josefa Satkeho se narodil dědic mlýna Jindřich Satke. Dalším z majitelů životického mlýna z dlouhé řady Satků se stal Jindřichův syn Bedřich Vladimír Satke /nar. 15. května 1882/.

Podle sčítání lidu byl na počátku roku 1911 mlynářem v Dolních Životicích čp. 49 Bedřich Satke s manželkou Kristinou.

Mlýn byl tehdy poháněn vodním kolem o výkonu 3, 18 kW.

1930 Bedřich Satke

Dnes je bývalý Satkův mlýn čp.49 veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Willerit
  • Satke
  • Menda

Historie mlýna také obsahuje:

1723 Mates Willerit

1733-1750 Eliáš Satke

1750-1785 Jan Jiří Satke

1785-1792 Josef Satke

1792-1806 Ignáci Menda

1806 Josef Satke

1836 František Satke

Jindřich Satke

1911-1930 Bedřich Satke

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    08 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1653 o 2 složeních
          • náhon
          • akumulační nádržka
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisv r. 1911 výkon vodního kola 3,18 kW.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,145 m3/s, spád 3,5 m, výkon 4,3 HP (3,18 kW)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisv r. 1911 výkon vodního kola 3,18 kW.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,145 m3/s, spád 3,5 m, výkon 4,3 HP (3,18 kW)
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorSolnický, Pavel
          NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
          Rok vydání2007
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 183 - 184
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorSolnický, Pavel
          NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
          Rok vydání2007
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 183 - 184
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 18

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Vytvořeno

          28.2.2018 20:50 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.3.2018 13:12
          doxa (Jan Škoda) 11.6.2024 17:00