Městský mlýn

Městský mlýn patří k jednomu z těch mála mlýnu, u kterých můžeme celkem přesně určit dobu jeho vzniku. Dochovala se totiž v opise listina ze dne 9. června 1538, ve které se dovídáme že Jan Planknar z Kynšperka a Vladislavi, zemský soudce knížectví opavského a dědičný pán zámku a panství Vikštejna se zavazuje dodržet ujednání učiněné hejtmanem panství vikštejnského Janem Schwarzem ze Skurova a mlynářem Voeykusem (=Fajkusem?) z Vítkova ve věci stavby mlýna u městečka Vítkova. Mlynář má postavit mlýn o jednom chodu se stoupou a valchou u městečka Vítkova k mletí, vodu k mlýnu má vésti z potoka tekoucího vedle městečka, nad mlýnem vodu zadržeti a udělati zásobník vody. Od mlýna má vodu vésti opět do potoka. Vedle mlýna má postavit obydlí podle své potřeby. Po dobu stavby bude osvobozen od všech dávek a kontribucí po dobu 3 let, pak má platit vrchnosti činži dvakrát ročně po 27 gr. a z valchy 2 gr., a z každého kusu valchovaného sukna má být dáván 1 groš. Mlynář může chovati koně a dobytek hnát na pastvu jako jiní sousedé. K mlýnu dostal přidáno kus louky a pole k užívání, také ryby v mlýnské strouze a rybníčku může mlynář chytat. Dřevo na stavbu dvou můstků přes mlýnskou strouhu a na stavbu mu podle potřeby doveze vrchnost.
V dalších letech zprávy o mlýnu z pramenů mizí, až 4. července 1742 se stal majitelem mlýna Gottfried Lank, který mlýn koupil od svého otce Tobiáše Lanka za 180 tol. Závdavek ve výši 60 tol. měl kupec složit do dvou let a to tak, že otci mělo připadnout 20 tol., Ignáci 10 tol. a kupujícímu jakožto „pomoc“ 30 tol. Zbývajících 120 tol. měl splácet každoročně po 3 tol. Z toho mělo připadnout 35 tol. Ondřeji Maderovi na místě jeho ženy 35 tol., vdově po Janu Jiřímu Jahnovi 35 tol. a prodávajícímu 50 tol. Jako příslušenství obdržel Gottfried Lank k mlýnu 1 koně, 1 vola, 1 krávu, 1 povoz a úplné zemědělské náčiní. Prodávající si vymínil ve smlouvě blíže specifikovaný výměnek.
Dne 1. prosince 1777 prodal Gottfried Lank dominikální mlýn ležící u městečka Vítkova čp. 52 svému synu Antonínu Lankovi za 254 tol. sl. Ze závdavku ve výši 100 tol. sl. připadlo 60 tol. prodávajícímu otci a po 20 tol. dostaly sestry nového majitele Jana a Klára. Zbývající částku splácel nový mlynář každoročně po 5 tol. až do vyplacení celé sumy. Jako příslušenství obdržel k mlýnu vše co bylo „hlínou a hřebíkem připevněno“, 1 koně, 1 volský potah, 1 okovaný vůz, aj. Antonín Lank se již dříve (19. listopadu 1770) oženil s Janou, dcerou Antonína Schwantznera, měšťana ve Vítkově.
Po Antonínu Lankovi následoval 9. června 1806 jeho syn Jan, který převzal městský mlýn s jedním složením, krupníkem a přináležejícími pozemky za 300 tol. sl. Dalším majitelem se stal 27. února 1821 Janův syn Antonín Lank, který mlýn koupil za 500 zl. k. m. Další osudy tohoto mlýna, který stával nedaleko náměstí ve Vítkově se bohužel nepodařilo zjistit.

(Pavel Solnický)