Historie
Obecná historie:
Vrbový mlýn nazývaný též Dresslerův mlýn, německy pak zvaný Weide(l)mühle, vlastnil roku 1738 mlynář Václav Matyáš.
Dne 30. června 1806 prodal tzv. Vrbový mlýn čp. 187 o jednom složení Jan Dressler svému synu Antonínu Dresslerovi za 600 zl. Ke mlýnu patřily tehdy následující pozemky: zahrada hned u mlýna o velikosti skoro 2 měřic, pole u mlýna o rozloze 7 šeflů, pole vedle klokočovského panského lesa o 8 šeflech, pole u hranic s Kaménkou vedle Červenky o 6 šeflech (vše ve vratislavských mírách), jedna louka nad mlýnem dávající 3 vozy sena, další louka pod mlýnem dávající skoro 2 vozy sena, louka u panského klokočovského lesa, louka u klokočovských hranic a křoviny 35 prutů dlouhé a 12 prutů široké. Po Antonínu Dresslerovi následoval jeho syn Jan
Dressler, který se na mlýně připomíná v letech 1878-1895. Jan Dressler byl dvakrát ženatý. Poprvé s Juliánou Gromesovou z Nových Těchanovic a po její smrti se oženil podruhé s Amálií Hankeovou ze Svatoňovic. Vrbový mlýn zanikl na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s výstavbou lokální železniční trati a místo, kde kdysi stával, můžeme dnes nalézt už jen na starých mapách
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vrbový mlýn, nazývaný též Dresslerův mlýn, německy pak Weide/l/mühle, vlastnil roku 1738 mlynář Václav Matyáš.
Dne 30. června 1806 prodal tzv. Vrbový mlýn čp. 187 o jednom složení Jan Dressler svému synu Antonínu Dresslerovi za 600 zlatých.
1836 Antonín Dressler
1.pol.19.stol. - Antonín Dröhsler, mlynář
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Po Antonínu Dresslerovi následoval jeho syn Jan Dressler, který se na mlýně připomíná v letech 1878 - 95.
Vrbový mlýn zanikl na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s výstavbou lokální železniční trati a místo, kde kdysi stával, můžeme dnes najít už jen na starých mapách.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1738 Václav Matyáš
-1806 Jan Dressler
1806 - Antonín Dressler (Dröhsler)
1878-1895 Jan Dressler
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
