Mlynáři, protože bez nich bychom neměli chléb, řekl Klaus, když se ho zeptali, kdo jsou nejpotřebnější zloději ve městě.
(německé přísloví)

Vesnický mlýn

Vesnický mlýn
24
Větřkovice
747 43
Opava
Větřkovice u Vítkova
49° 46' 26.8'', 17° 48' 55.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Tento mlýn patřil původně podle urbáře z r. 1574 místnímu fojtovi. Stál na Husím potoku a v gruntovních knihách je zmiňován v r. 1719. Šlo o malý mlýn s jedním složením. Ve mlýně se mlelo ještě v polovině 20. století. Dnes je veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům.
V centru obce jižně od kostela
Husí potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýny ve Větřkovicích
Větřkovice se nachází asi 5 km východně od Vítkova. V minulosti stávaly v obci dva mlýny, které od nepaměti patřily k místnímu fojtství. Jak nás totiž informuje urbář z roku 1574, tak fojt držel dle nadačního listu svobodně dva lány, krčmu, dva mlýny, atd. Jeden z těchto mlýnů fojt prodal s loukou i kouskem lesa. Za to mu měl mlynář ročně odvádět 14 čtvrtní řži, 1 1/2 čtvrtně pšeničné mouky a místo vykrmení vepře 2 zl. Protože ale mlýn nestál na fojtových dvou svobodných lánech, ale asi půl míle za vsí, rozhodla komise určená k sepsání urbáře, že dávky z tohoto mlýna nenáleží déle fojtovi, ale vrchnosti.
První z mlýnů zvaný Větřkovský mlýn měl čp. 24 a stával na Husím potoku uprostřed vsi. V gruntovních knihách se poprvé zmiňuje 18. prosince 1719, kdy mlýn po zemřelém Honsi Lichtblauovi koupil Jiří Gebauer za 54 tol. Celou sumu měl jednotlivým nápadníkům splácet v ročních splátkách po 2 tol. Neuběhly ani dva roky a Jiří Gebauer prodává mlýn ve Větřkovicích (8. března 1721) Vavřinci Agovi (Agelovi) za cenu 72 tol. Po něm 1. října 1732 převzal malý mlýn s jedním složením v ceně 146 tol. jeho zeť Ondřej Škrobánek. K mlýnu patřilo i 35 šeflů pole v trati „Sedlisko“. Mlynář ročně odváděl ve čtyřech termínech na penězích činži 11 tol. Dále už mlynář
nemusel odvádět nic v naturáliích, byl zproštěn roboty a nemusel také chovat žádného psa.
Po Ondřeji Škrobánkovi následoval od roku 1762 jeho syn Jakub (1744-1816). Z ceny mlýna 146 tol. mu bylo sleveno 36 tol. Jakub prodal laudemiální mlýn ve Větřkovicích čp. 24 svému zeti Josefu Sommerovi (1756-1818) za 100 tol. Z této částky činil závdavek 10 tol. Zbývající část měla být splácena v každoročních splátkách po 3 tol. Na příslušenství přijal kupující 1 koně, 1 okovaný vůz, polní hák, 2 kusy bran a mlýnské náčiní k tomu mlýnu přináležející.
Po smrti Josefa Sommera koupil mlýn 19. července 1820 za 600 zl. k. m. jeho syn, taktéž Josef Sommer. Josef Sommer mlýn později převedl na svého mladšího bratra Jana. Ten byl dvakrát ženat. Poprvé s Terezií, dcerou mlynáře Josefa Satka, podruhé 13. srpna 1833 s Annou Haasovou, dcerou dědičného rychtáře v Lesních Albrechticích. Z prvního manželství se narodila pouze jedna dcera Marie (* 11. dubna 1833), z druhého manželství pak pocházel dědic Větřkovského mlýna Jan
Karel Sommer (* 1. prosince 1841). Jan Karel Sommer byl posledním nám známým mlynářem ve Věřkovicích a zemřel 21. dubna 1904. V mlýně se ale mlelo ještě v polovině 20. století.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1298 Vlk (Lupus), probošt v Březové dává opatrnému muži Walterovi a jeho dědicům les k založení Dětřichovic (Dittrichsdorf, později Větřkovice), v zakládací listině jsou výslovně zmíněny mj. 2 mlýny jako majetek lokátora.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Podle údajů v urbáři z r. 1574 fojt držel dle nadačního listu svobodně dva lány, krčmu, dva mlýny atd. Jeden z těchto dvou mlýnů fojt prodal jinému mlynáři, ale komise určená k sepsání urbáře rozhodla, že dávky z tohoto mlýna patří vrchnosti.

Mlýn, zvaný Větřkovský, měl čp. 24 a stál na Husím potoku uprostřed vsi. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V gruntovních knihách se tento mlýn poprvé zmiňuje 18. prosince 1719, kdy mlýn po zemřelém Honsi Lichtblauovi koupil Jiří Gebauer za 54 tolarů. 

Neuběhly ani dva roky a Jiří Gebauer prodal mlýn ve Větřkovicích 8. března 1721 Vavřinci Agelovi za cenu 72 tolarů. 

Po něm 1. října 1732 převzal malý mlýn s jedním složením v ceně 146 tolarů jeho zeť Ondřej Škrobánek. Po Ondřeji Škrobánkovi následoval od roku 1762 jeho syn Jakub /1744 - 1816/. Z ceny mlýna 146 tolarů mu bylo sleveno 36 tolarů.  Jakub prodal laudemiální mlýn ve Větřkovicích čp. 24 svému zeti Josefu Sommerovi /1756 - 1818/ za 100 tolarů.

1738 Andreas Skrowanek, mlynář 36 let starý, vlastní malý dědičný mlýn ve vesnici o 1 složení a na trati Sedlisko 35 maldrů půdy.

1738 dle urbáře ze mlýna platí ročně 11 tolarů, z půdy: 13 zlatých, 12 krejcarů (detailní rozpis v obrazové příloze). Jinak je prost roboty.

1768 Jacob Skrowanek dle urbáře platí stejnou částku.

Po smrti Josefa Sommera koupil mlýn 19. července 1820 za 600 zl. k. m. jeho syn, taktéž Josef Sommer. Josef Sommer mlýn později převedl na svého mladšího bratra Jana. Ten byl dvakrát ženat, z druhého manželství pocházel dědic Větřkovského mlýna Jan Karel Sommer /nar. 1. prosince 1841/. 

1836 Jan Sommer

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Jan Karel Sommer byl posledním nám jménem známým mlynářem ve Větřkovicích a zemřel 21. dubna 1904.

1930 Richard Sommer

Ve mlýně se ale mlelo ještě v polovině 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes je bývalý mlýn čp. 24 přestavěn a je veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lichtblau
  • Gebauer
  • Agel
  • Škrobánek
  • Sommer

Historie mlýna také obsahuje:

- 1719 Hons Lichtblau

1719-1721 Jiří Gebauer

1721-1732 Vavřinec Agel

1732-1762 Ondřej Škrobánek

1762- Jakub Škrobánek

-1820 Josef Sommer

1820- Josef Sommer ml.

1836 Jan Sommer

-1904 Jan Karel Sommer

1930 Richard Sommer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • předbělohorské období do roku 1620
      roubená
      přízemní
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,14 m3/s, spád 4,5 HP, výkon 5,44 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,14 m3/s, spád 4,5 HP, výkon 5,44 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorSolnický, Pavel
            NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
            Rok vydání2007
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 193 - 194
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorSolnický, Pavel
            NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
            Rok vydání2007
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 193 - 194
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 20

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Ostatní

            Vytvořeno

            4.3.2018 19:52 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 5.3.2018 20:43
            doxa (Jan Škoda) 11.6.2024 18:20