Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Kdy tento mlýn vznikl, není známo, ale roku 1717 je uváděn jako majitel mlýna František Kreibich. V roce 1750 tu mlynařil Jan Kreibich s manželkou Rosálií, pravděpodobně syn předchozího mlynáře. V roce 1759 se přiženil na mlýn Jan Hovorka, který tu pravděpodobně po Janu Kreibichovi hospodařil.
V roce 1810 získal Hořejší Červený mlýn František Zörner z Preitensteinu / Nečtin/ u Manětína. Od toho roku zůstal mlýn v majetku Zörnerů po několik desítek let. V roce 1821 Zörnerovi mlýn pronajali Františku Kethovi.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1866 měla mlýn v pronájmu Matylda Kroupová.
Roku 1875 se majitelem mlýna stal V. Zörner. Od roku 1902 na Hořejším mlýně hospodařil jeho syn, opět V. Zörner.
První světová válka (1914–1918)
Za V. Zörnera v roce 1926 byl mlýn přestavěn.
Od roku 1928 byli na mlýně František a Karolína Zörnerovi.
V roce 1935 přešel mlýn do vlastnictví Karolíny Průšové.
Karolína Průšová byla od roku 1939 až do roku 1949 poslední majitelkou mlýna. V roce 1949 byl mlýn zrušen.
Jako mlynář je zde od roku 1928 až do zrušení mlýna uváděn Václav Stejskal.
Na leteckém snímku z 50. let 20. století je ještě vidět budova bývalého mlýna /přestavěného roku 1928/.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
V současné době již mlýn neexistuje. Pozemky pod hrází mlýna byly rozparcelovány na zahrádky a půda je v katastru nemovitostí vedena jako orná půda.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kreibich
- Hovorka
- Zörner
- Stejskal
- Keth
- Průša
- Kroupa
Historie mlýna také obsahuje:
1717 František Kreibich
1750 Jan Kreibich
1759 Jan Hovorka
1810 František Zörner
1821 František Keth (nájemce)
1866 Matylda Kroupová (nájemce)
1875 V. Zörner
1902 V. Zörner ml.
1928 František Zörner
1935-1949 Karolína Průšová
1928-1949 Václav Stejskal (nájemce) (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
