Historie
Obecná historie:
Pekařský mlýn je překlad názvu Bäckenmühle nebo také Beckenmühle (5) jak se mu lidově říkávalo asi proto, že byl v Janově prvním mlýnem spojeným s pekárnou. Domněnku potvrzuje zápis v účetní knize města Mostu z r. 1738. Tehdejší mlynář Josef Frantzel byl jediný v Janově, kdo mimo mlýnské dávky 14 zlatých 10 krejcarů platil pekařský poplatek šest zlatých ročně. Mlýn koupil za 220 zlatých, obnos byl vyúčtován v r. 1740. V zápise je Frantzel nazýván „hořejší mlynář". Jméno se objevuje také v seznamu podniků obtížených povinnostmi vůči vrchnosti města Mostu, jak již na jiném místě uvedeno. Aby se mlynář zbavil těchto povinností, zaplatil v r. 1848 výkupné ve výši 1800 zlatých.
Název se časem podle majitelů měnil na Webrův a Waltrův mlýn. Antonia Weber, který byl velmi zámožný, uskutečnil svoje plány ve výstavbě moderního mlýna a doplnil vodní pohon parním strojem. Walter Walter, který po něm převzal dobře zavedený podnik, neměl tak šťastnou ruku, vyměnil vodní kolo za turibinu, která se neosvědčila a vyčerpala značnou část jeho finančních prostředků. Walter byl proto nucen v r. 1932 provoz zastavit. Po dobu okupace mlýn částečně oživl, když ho převzal Josef Kraupe z Liptic u Duchcova.Vysoké provozní náklady, poškození budovy válečnými událostmi i důlní činností vedly k likvidaci mlýna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Pekařský mlýn čp. 58, st.p.č. 96, byl prvním mlýnem v Janově, spojeným s pekárnou. Potvrzuje to zápis v účetní knize města Mostu z r. 1738. Tehdejší mlynář Josef Frantzel byl jediný v Janově, kdo mimo mlýnské dávky 14 zlatých 10 krejcarů platil pekařský poplatek šest zlatých ročně. Mlýn koupil za 220 zlatých, obnos byl vyúčtován v r. 1740. V zápise je Frantzel nazýván " hořejší mlynář". Jméno se také objevuje v seznamu podniků, zatížených povinnostmi vůči vrchnosti města Mostu. Aby se mlynář zbavil těchto povinností, zaplatil v r. 1848 výkupné ve výši 1 800 zlatých.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Název mlýna se časem podle majitelů měnil na Webrův a Waltrův mlýn. Antonia Weber, který byl velmi zámožný, uskutečnil svoje plány ve výstavbě moderního mlýna a doplnil vodní pohon parním strojem.
První světová válka (1914–1918)
Walter Walter, který po něm převzal dobře zavedený podnik, neměl tak šťastnou ruku, vyměnil vodní kolo za turbínu, která se neosvědčila a vyčerpala značnou část jeho finančních prostředků.
1930 Josef Walter
V roce 1932 proto musel Walter provoz mlýna zastavit.
Po dobu okupace mlýn částečně oživl, když ho převzal Josef Kraupe z Liptic u Duchcova.
Vysoké provozní náklady, poškození budovy válečnými událostmi i důlní činností vedly k likvidaci mlýna.
Zhruba v místech, kde stál mlýn, stojí dnes dům čp. 336.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Frantzel
- Weber
- Walter
- Kraupe
Historie mlýna také obsahuje:
1738 Josef Frantzel
Antonín Weber
Walter Walter
1930 Josef Walter
1940 Josef Kraupe
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
