Historie
Obecná historie:
Ve starých spisech (kolem r. 1740) se objevuje pod jménem Telchmflhle, tj. Rybniční mlýn.
Tento mlýn stál v dolní části obce, kde mírnou serpentinou stoupá silnice k janovskému dvoru. Připomíná ho část starého mlýnského koryta, jež se táhne od silnice k potoku v těchto místech směřujícímu k jihu.
V r. 1740 tu hospodařil Hanuš Frantzl. Zda byl totožný s majitelem Středního mlýna, nelze ze zápisu zjistit, není ale vyloučeno, že při rozvětvené rodině to byli bratranci. V druhé polovině 19. století byl mlynářem František Frantzl. Po jeho smrti přešel majetek na syna Karla, lékaře v Bohosudově, jemuž se nepodařilo překonat obchodní a provozní nesnáze a r. 1888 zastavil provoz. O rok později došlo k soudní dražbě, ve které získal podnik František John za 7500 zlatých. Nový majitel mlýnské zařízení prodal, postavil pilu na řezání prken, soustruhy a frézy, dodával dolům prkna, násady, topůrka a různá držadla. Později přidružil Ještě výrobu hraček.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Rybniční mlýn stál v dolní části obce, kde mírnou serpentinou stoupá silnice k Janovskému dvoru. Připomíná to část starého mlýnského koryta, jež se táhne od silnice k potoku v těchto místech směřujícímu k jihu. Nad mlýnem stál Mlýnský rybník, z něhož bylo vodou poháněno mlýnské kolo.
Původně mlýn patřil vrchnosti města Mostu. V roce 1739 byl mlýn vrchností prodán mlynáři s řadou přitěžujících břemen. V roce 1740 tu hospodařil Hanuš Frantzl.
Do roku 1848 na něm povinně mleli obyvatelé Janova.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ve 2. polovině 19. století byl mlynářem František Frantzl. Po jeho smrti přešel majetek na syna Karla, lékaře v Bohosudově, jemuž se nepodařilo překonat obchodní a provozní nesnáze a roku 1888 zastavil ve mlýně provoz. O rok později došlo k soudní dražbě, ve které získal podnik František John za 7 500 zlatých. Nový majitel zařízení prodal, postavil pilu na řezání prken, soustruhy a frézy, dodával dolům prkna, násady, topůrka a různá držadla. Později přidružil ještě výrobu hraček. Pamětníci tvrdí, že John nějakou dobu vedle dřevovýroby ještě mlynařil a pro pohon pily postavil další vodní kolo.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Celý objekt padl za oběť náletu na Litvínov 12. února 1945.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
