Josef Klempera (nespolehlivé!):
Vondrův mlýn v Příbrami
Svého času k Vondrovu mlýnu patřívala ještě dvě stavení. Vedle mlýna prý býval domek havíře Jakuba Ptáčka, pak Jonkeova továrna na sukna, kterou později vlastnil Josef Král. Na protější straně rybníka Hořejší Obora je roku 1693 zmiňován původní dům u starého splavu, pod kterým níž byl po jistou dobu mlýn. Při kopání kanalizacebyly v oněch místech nalezeny zbytky po mlýnci, části palečného kola aj. (Podobný malý mlýn býval nad Německou lávkou - pozdějším mostem k Prokopské cestě na Březové hory. Zpráva o něm říká pouze to, že: „ ... pod ulicí Prokopskou přistavěl Marek Brož ke koželužně mlýn s pilou.“)
V roce 1528 se v okolí mlýna připomínají dvě poustky - pustá místa - z nichž jedna patřila Vlhovi. Rytíř Jan Trčka z Vítence, držitel poloviny příbramského zboží, rovněž v onom roce povolil vladykovi Zdeslavu Vojířovi „u rybníka Hořejšího na Oboře, aby mohl žlaby položiti na tom prahu starém u toho mlýna a vodu držeti i semlíti k své potřebě“.
Roku 1566 mlýn náležel J. Vondrovi, který dal sice mlýnu jméno, ale zemřel bez přímých dědiců. Přisvojila si jej tedy sestra zemřelého Kateřina Trisidilová. Místním se to příliš nezamlouvalo, a tak se „Jeroným Honorát, Tomáš Krejčí i jiní prostředkem Jana Písaře dotazovali apelací v Praze". Z Prahy dostali roku 1566 v pátek po sv. Martinu odpověď, že obyvatelé města „dle svých výsad movitých i nemovitých dle své vůle za živobytí i na smrtelné posteli říditi se mohli; pakli kdo by bez kšaftu neb bez dětí umřel, tedy všechen statek na nejpříbuznějšího jmenován býti má, a též tak i přítomně má Trisidilka učiniti“.
Roku 1582 mlýn od Kateřiny Trisidilové koupil za 20 kop kantor J. Vokáč. Ještě téhož roku jej však za 19 kop prodal Anně Krškové.
Za třicetileté války mlýnec i sousední domy lehly popelem. Zda byl Vondrův mlýn znovu postaven, není známo. V roce 1710 v oněch místech stála bouda, o niž příbramskou obec žádal Matěj Mohelnicky aby tam mohl zřídit výrobnu potaše. Postavil ji však až roku 1728 ačkoli tam od roku 1720 bydlel a roku 1722 se zavázal, že bude platit za vodu z Obory ročně jednu kopu.
Na tom místě o dlouhou řadu let později, roku 1867, postavil J. Černý strojní mlýn, tzv. amerikán. Od něho 16. května 1893 mlýn koupil Josef Goldberger, bývalý sládek ze Švábína, později majitel Příkop, ale vzápětí, 14. června téhož roku, jej prodal mirovickému notáři Josefu Královi a jeho manželce Amalii. Od 30. května 1915 tu byl majitelem Alois Zeman a od 27. srpna 1938 vlastnil objekt, přestavěný na byty, František Říha.
