Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Svoboda (54 let), manželka Eva (40), syn Martin (18), všichni cizopanští nekatolíci bez naděje na obrácení
Mlýn je vyobrazen na mapách stabilního katastru z roku 1838. Celý obec Předboř byla v té době součástí Malečského panství.
1838 Josef Stuky
Asi od 1845 - nejméně do 1865 je Josef Witek (1800-1873) současně mlynář v Předboři č.6 u Chotěboře a na mlýně Na pilce v Libici nad Doubravou, mlýn v Předboři ale provozoval jeho syn Václav (1829-1866). V roce 1853 se tam přestěhovali na vejminek.
(doplnil Daniel Vítek)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn je uváděn v Pamětní knize obce Maleč z roku 1878, kde jsou vypsány pozemky a usedlosti náležející pod Maleč. Je zde uvedeno: „Panství mělo 7 dvorů, lihovar, mlýn a pilu v Předboři, škrobárnu, v Malči pivovar, školku a velký skleník, ve Vísce cihelnu na výrobu cihel a tašek.“ Pila nebyla součástí mlýna, mlýn a pila byly 2 samostatné objekty. Mlýn je opět uváděn ve výčtu živností v obci v roce 1890.
1865 předal mlýn synu Václavovi. Václav ale 1866 umírá.
Po smrti Václava prodal Josef Witek (1800-1873) mlýn rodině Šimonů (potomek této rodiny ještě v roce 1972 na mlýně žil) a přestrěhoval se do mlýna v Chválovicích.
1886 mlýn vyhořel
(doplnil Daniel Vítek)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem Boh. Coufal.
1939 - Stanislav Šimon (RR)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Budova je využívána k trvalému bydlení. Rybník nad mlýnem byl vysušen.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Coufal
- Šimon
- Stuky
- Vítek
- Witek
- Svoboda
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jan Svoboda
1838 Josef Stuky
1845-1865 Josef Witek (Vítek)
1865-1866 Václav Vítek
1866 Šimon
1930 Boh. Coufal
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: