Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Údajně připomínán ve 13. stol.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1533 Jiřík Dobrovítovský z Újezda odkazuje Lhotice své dceři Anně
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1674 zakoupil želivský klášter
Václav Skřivánek
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1865 Hynek a Barbora Boháčkovi, mlýn silně zadlužen
1880 Pelhřimovská spořitelna
1893 František Průcha, mlýn opět zadlužen
1903 ve veřejné dražbě koupil Karel Neudörfl z Budče u Hněvkovic, mlýn o 1 kole a brusírna dřeva
1910 František Neudörfl
1912 1/2 mlýna manželka Marie
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
František Neudörfl narukoval a padl na frontě
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První republika (1919–1938)
Vdovu Marii Neudörflovou si vzal František Navrátil z Třebelického mlýna, Marie však záhy zemřela, 2. manželka Božena Matoušková z Jiřic
Mlýn se šindelkou uveden v Seznamech vodních děl republiky Československé z r.1932
1934 František Navrátil zemřel na infarkt ve věku 38 let
vdovu Boženu si vzal jeho mladší bratr Vladimír
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po válce u mlýna postavena pila od firmy Chudý - Týniště.
vymezeno námezdní mletí pro obce Senožaty, Tukleky, Číhovice, Otavožaty, Miletín, Lhotice, Lhotku, Petrovice a Vitice.
obchodní mletí pro soukromé pekárny v Humpolci a Vojslavicích
mlelo se žito, pšenice a ječmen, ten se navíc i loupal na kroupy
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 mlýn znárodněn
1982 firma Metrostav mlýn demolovala, sutinami zasypán náhon a turbínová kašna, zachována pouze obytná budova a jez
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Skřivánek Svoboda Klenot Pohan Schultz Vrzák Veselý Boháček Langer Neudörfl Navrátil Průcha Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Klášter premonstrátů Želiv
1865 Hynek Boháček
R. 1888 Pelhřimovská spořitelna
1893-1903 František Průcha
1903-1910 Karel Neudörfl
1910-1916 František Neudörfl
1916-1919 Marie Neudörflová
1919-1934 František Navrátil
1934 - Vladimír Navrátil
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ Fr. Navrátil
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Částečný výpisy z matrik far Vojslavice a Jiřice Václav Skřivánek mlynář pod Lhoticí a DorotaJiřík mlynář lhotický kmotrem při křtu Magdalena mlynářka lhotická kmotrou při křtu Adam mlynář lhotický a oo11.1677 Dorota dcera Lorence mlynáře vojslavickéhoJiří Svoboda mlynář lhotický a Anna (*1707; +10.2.1752)Jiří mlynář lhotický a AlžbětaVáclav Klenot (*1696; +11.2.1766) svobodný mlynář lhotický, ze mlýna patřícího klášteru Želiv a AnnaJosef Pohan mlynář, syn Vojtěcha Pohana z Rožkovského mlýna a oo10.1.1761 Magdalena roz. Klenotová Josef Schultz (*1711; +1.2.1772) mlynář, Lhotice čp.17Jan Vrzák (9.5.1753 mlýn Vojslavice; +7.2.1818) mlynář, syn Martina Vrzáka mlynáře z Vojslavic a oo26.11.1771 ve Vojslavicích Kateřina roz. Klenotová Rozalie roz. Moranová Václav Václav Vrzák (*9.8.1796; +??) mlynář a Barbora roz.Brožková Antonín Veselý mlynář, syn Františka Veselýho mlynáře na Jankovským mlýně v Senožatech a Františka roz. Marešová Pavel Boháček mlynář a AnnaIgnác (Hynek) Boháček mlynář a Barbora roz. Kaňková Amalie Karel Boháček mlynář a PaulínaAnton Boháček mlynář a KateřinaEmanuel Langer mlynář a Amalie roz. Boháčková Karel Neudörfl (*21.4.1871; +??) mlynář z Tejna a oo8.7.1902 Antonie roz. Primusová František Josef(?)
Skrýt
Pověst
Ve mlýně pod blízkou skalou chtěl být čert mlynářem. Záměr se mu však nezdařil a tak samou zlostí mlýn zbořil. Při útěku otiskl čert své kopyto do skály a tam je podnes. Mlynář, kterého si mlynářka poté přivedla, raději vystavěl nový mlýn na novém místě. I přesto prý ve mlýně strašívalo čertovo kopyto.
Vykuřování mlýna jalovcem ve Lhoticích na Pelhřimovsku: „Zapálil se svěcený jalovec a při tom se procházelo všemi místnostmi. Udělal se hořícím jalovcem, zapáleným obyčejně na plechové lopatce, kříž a při tom se modlilo. Svatý Boží Zelený čtvrtek, svatý Boží Velký pátek, svatá Boží Bílá sobota, svatý Boží Hod Boží, svatá Boží velikonoc aby nás Bůh všemohoucí chránil ode všech zlých nemoc."
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
