Historie
Obecná historie:
Kaiserův mlýn nebo též Wokurkův mlýn leží na pravém břehu Milešovského potoka, vpravo u cesty, mezi blízkým dětským táborem a morovým kamenem. Kdysi patřil k obci Oparno, později však náležel k obci Lhotka nad Labem a od roku 1890 byl přefařen z velemínské do lovosické kostelní příslušnosti. Zdejší nejstarší známý dědičný mlynář Hans Klenetzky přenechal v roce 1665 svůj majetek za 240 kop grošů svému synovi Hansovi Georgovi a po něm získal mlýn v roce 1688 Georg Wokurka, jenž zemřel v roce 1745 ve vysokém věku 98 let. Mlýn, oceněný tehdy na 400 kop grošů, přecházel v letech 1737, 1763, 1790 a dále na syny až do Antona Wokurky (1869). Potom byl majitelem pan Anton Kaiser, který zemřel v roce 1878. V roce 1879 je listinně doloženou majitelkou jeho manželka paní Theresia Kaiserová. V té době měl mlýn mlýnské kolo o průměru 4,4 m a provozoval pouze jeden mlecí chod. Po paní Kaiserové získalo Kaiserův mlýn panství Lovosice, zastavilo provoz mlýna a usadilo zde hajného, který provozoval také pohostinství. Dne 23. dubna 1882 tam totiž byla otevřena výletní restaurace „Kaisermühle“. Dne 3. října 1892 však byla prodána v exekuční dražbě za 2950 zlatých. Bývalo to výletní místo Čechů z blízkého okolí a také rekreační cíl sokolské mládeže. Po někdejších majitelích mlýna s příjmením Kaiser byl mlýn stále nazýván jako „Kaisermühle“. Tento název byl však později počeštěn prostým překladem tohoto příjmení, čímž vzniklo mylné a na některých mapách i zvěčněné označení „Císařský mlýn“.
(Převzato:Lovosický dnešek,autor Miroslav Radoň.)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zakreslen na mapě II. vojenského mapování.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Na mapě III. vojenského mapování je mlýn uveden.
První světová válka (1914–1918)
V Seznamu vodních děl republiky Československé mlýn uveden není, nebyl v provozu
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Klenetzky
- Klenecký
- Wokurka
- Kaiser
Historie mlýna také obsahuje:
-1665 Hans Klenetzky
1665- Hans Georg Klenetzky
1688-1737 Georg Wokurka
1869 Anton Wokurka
1878 Anton Kaiser
1879 Theresia Kaiserová.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: