Uživatel

Hledat

| Sign up

Melou na jednom mlýně.
(německé rčení)

mlýn v Prádle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Prádle

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Prádlo

PSČ

335 01

Okres

Plzeň-jih

Katastrální území

Prádlo

GPS

49° 30' 15.5'', 13° 32' 37.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Přestavěný mlýn stojí pod okrajem obce. Ve mlýně je sklad a podniková prodejna lihovin firmy Jenčík a dcery. Ze mlýna zbyla velká obytná budova-vila a v místech mlýnice je sklad lihovin.

Poloha vůči obci

Pod okrajem obce

Vodní tok

Úslava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

www.firmy.cz/detail/476259-ing-petr-jencik-jencik-a-dcery-pradlo.html

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1650 soupis poddaných podle víry: Jan Mlynář, poddaný J.M.C., 42 let s manž. Annou (32), synové Jakub (18) a Jan (14), sestra mlynáře Dorota (16), všichni katolíci

1660 Jakub Probian (Grobián jinak Kalina), mlynář prádelský (1632-1687)

1687-1692 syn Jan, mladý mlynář prádelský s manž. Dorotou

1696 Matěj Pohanka

1721 panský mlejn

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování.

1814 mlynář Lorenz Ziegler (45 let) s manž Annou (33 let), ve mlýně ještě žijí rodiče Josef (67 let) a Barbora (65 let) Zieglerovi

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1852 František Engler a Marie roz. Zinnerová

1871 povodeň vzala hospodářské budovy

1881 Václav Engler, položeny cejchy, mlýn měl 4 kola

1907 Ladislav Engler, instalována turbína

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny byl Ladislav Engler, Úslava se tehdy nazývala Žinkovka.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1941 Ladislav Engler, nájemce Rudolf Kroupa

1948 Ladislav Engler

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Patrně v tomto období mlýn přestal mlít.

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

Mlýnice mlýna byla zbořena a na jejím místě stojí sklad lihovin.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Cígler
Engler
Ziegler
Mlynář
Probian
Grobián
Kalina
Pohanka
Kroupa

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1650 Jan Mlynář

1660 Jakub Probian (Grobián jinak Kalina)

1687-1692 Jan Probian

1696 Matěj Pohanka

1693 - mlynář Mikuláš Cígler ( 90 let stár )
1723 - mlynář Matěj Cígler ( 51 let )
1744 - mlynář Jan Cígler ( 29 let )
1766 - mlynář Josef Cígler ( 77 let )
1790 - mlynář Vincenc František Cígler ( 83 let )

1814 Lorenz Ziegler
potom přešlo Cíglerové do mlýnů v Kasejovicích a v Petrovicích. (Doplnil Honza Bedrník)

1852 František Engler

1881 Václav Engler

1907-1948 Ladislav Engler

1941 nájemce Rudolf Kroupa

současnost - Ing. Petr Jenčík

Pověst

Podle Hataje Úslavské se jednou potkali prádelští pasáčci s krajánkem, který mj. utrousil: "Přijdu sem, přijdu tam, všude samý lágr - nikam člověka nepustí - ještě že tady si aspoň můžu prádlo prádlo vyprat a usušit. A nejednu havěť, kterou chytnu ve mlýnech na slámě pod košili, aspoň ze sebe shodit."

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

mlynářské účelové známky

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

09 2018

Dochováno

dochován pouze obytný objekt/obytná část

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Parametry od "Dispoziční typ mlýna" vztaženy na obytnou část

Plastická omítka na obytné části.
Z I. patra mlýnice bylo možné dveřmi projít do chodby před bytem a odtud po několika kamenných schodech na dvúr.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1881: 3 česká složení
1900:
2 stolice
1 francouzský kámen
1 české složení
špičák při přestavbě rozšířen přidáním 1 válcové stolice
1 české složení a špičák odstraněno
1910:
podstřeší: 6 cylindrů s výtahy a řemenovody
1. patro: triér a komory na šrot a míchání mouky
přízemí:
porcelánová stolice s válci 40 cm délky
šrotová stolice s válci 62 cm
francouzský kámen prům. 34 coulů
žitná stolice s válci 50 cm
loupačka
dynamo
suterén: hlavní transmise napojená na hřídel turbíny, transportní šnek
míchačka na mouku procházela všemi patry

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pekárna
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

V roce 1930 byla u mlýna elektrárna.
Na II. vojenském mapování je uveden symbol SM . U mlýna byla pila.
Ladislav Engler zřídil ve mlýně pekárnu, jeho zaměstnanec rozvážel na vozíku s koněm chleba po okolí.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
akumulační nádržka
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Nad mlýnem byla akumulační nádržka, voda přivedená ke mlýnu náhonem stéká před mlýnem do Úslavy.
Jez šířka 15 m, náhon dlouhý 600 m.
1881 položeny 2 cejchy - první naproti jezu na pravém břehu Úslavy dubový čtyřhranným nahoře okovaný, druhý na rohu mlýna u vantroků V.E. 1881
Mlynáři Engler ze zdejšího a Ticháček z Nového mlýna měli dohodu o otevření stavidel na 26 coulů.
Majitel povinen na své náklady udržovat celé vodní dílo.
1907 při instalaci turbíny zrušeny a posunuty vantroky, do původní staré lednice sveden odpad z jalových stavítek, odpad od turbíny sveden do nové lednice, která byla propojena se starou lednicí, dále zůstal původní.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

VýrobceJ.Kohout, Praha-Smíchov

PopisInstalace povolena 1907, zkolaudována v říjnu 1910.
V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu s radiální hřídelí, hltnost 0,46 m3/s, spád 3,6 m, výkon 16 HP.
Regulace turbíny z I. patra mlýna.

Typturbína Francisova

StavZaniklý

VýrobceJ.Kohout, Praha-Smíchov

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1881: 4 kola na svrchní vodu, 3 o prům 3,161 m k pohonu českých složení, 1 pro pilu