To je příliš, dva mlynáři na jednom mlýně.
(německé přísloví)

Lelkův mlýn

Lelkův mlýn
43
Velký Dřevíč
549 34
Náchod
Velký Dřevíč
50° 30' 19.5'', 16° 11' 4.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nový velký mlýn s pilou, pila stále v provozu. Při poslední opravě byla bohužel otlučena plastická výzdoba štítu.
800 m severně od pošty ve Velkém Dřevíči
Dřevíč
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Rod majitelů mlýna a pily pochází z větve Lelků, kteří byli majiteli statku čp. 11 s výměrou 32,43 ha.
V roce 1788 došlo k jeho dělení. Antonín Lelek si poblíž statku čp. 11 založil nové hospodářství čp. 43  (v mapách z roku 1840 jsou stavení a polnosti označeny čp. 44) s pozemky o výměře 8,46 ha. Toto hospodářství předal roku 1815 synu Janovi.
Jan se stal vlastníkem čp. 11 i čp. 43 (čp. 44). V roce 1845 předal hospodářství čp. 43 (44) synu Josefovi. Josef se v roce 1852 oženil a všech jeho 10 dětí se v rozmezí let 1853-1872 narodilo ve statku čp. 11.
Stavení čp. 43 bylo kolem roku 1852 pronajímáno. Josef Lelek byl zřejmě podnikavý a někdy kolem roku 1866 (dle učitele Hartmana) vystavěl mlýn.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Josef Lelek byl podnikavý a někdy kolem roku 1866 (dle učitele Hartmana) vystavěl mlýn. Jeho stavba si vyžádala vysokých nákladů. Proto byl nucen Josef Lelek část svých pozemků od čp. 11 odprodat. Náhon na dvě vodní kola byl dlouhý, neboť musel být veden zahradami různých majitelů. Jedno vodní kolo bylo pro mlýnici a druhé pro pilu.

V budování pokračoval prvorozený syn Josefa Lelka Adolf (* 9. 3. 1853). Jako mlynář se oženil v roce 1883 s Annou Erbrovou ze statku čp. 42. Spolu měli 7 dětí narozených již v novém čp. 43.

Jeho syn Josef (* 7. 2. 1891) se v roce 1920 oženil s Žofií Vítovou ze statku v Rokytníku čp. 10. Ten mlýn a pilu dále zveleboval. Zrušil pohon vodními koly a zřídil vodní turbínu na pohon elektrickým proudem. Na pilnici instaloval dva katry na pořez kulatiny. Pila a mlýn dobře prosperovaly. Po druhé světové válce předal mlýn a pilu synu Miroslavovi a polnosti synu Josefovi.

1930 majitel Josef Lelek

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V padesátých letech minulého století byl mlýn zrušen a pila znárodněna. Miroslav zůstal na pile pracovat jako pilař okresního stavebního podniku až do odchodu do důchodu. Po svatbě si se ženou zakoupili dům čp. 5, který přestavěli. Druhý syn Josef hospodařil na polích a v budovách, které nebyly znárodněny. V roce 1957 s manželkou vstoupil do nově založeného JZD.

Dne 15. července 1976 mlýnice a obytná část prvního patra obytné části domu při pokrývání střechy lepenkou nad pilnicí vyhořela. Pokrývačům uniklo, že ve styku střech s mlýnicí a obytnou částí budovy zalétla z naftového hořáku jiskra pod eternit. Pracovníci šli na svačinu, oheň se v půdní část rychle rozšířil a pak se již těžko hasilo. V obytné části prvního patra se nedalo bydlet. Zdlouhavé jednání kolem opravy budovy těžce psychicky působilo na majitele Josefa, který dobrovolně ukončil svůj život.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Po roce 1990 v restituci dostaly pilu s polnostmi čtyři děti Josefa Lelka, neboť strýc Miroslav se předtím nároku na majetek zřekl. Obě živnosti rodiny dětí spravují  společně.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Lelek

Historie mlýna také obsahuje:

1866-1883  Josef Lelek
1883-1920 Adolf Lelek

1920-1950 Josef Lelek

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    07 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
      Plastická výzdoba štítu bohužel při poslední opravě otlučena
      • zdobený zděný štít
      • skládaný bedněný štít
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • pila
          pila vznikla v 2. pol. 19. stol.
          po 1920 instalovány dva katry na pořez kulatiny.
          1930 mlýn a pila
          2018 pouze pila
          • náhon
          400 m dlouhý náhon z potoka Dřevíč
          Náhon na dvě vodní kola byl dlouhý, neboť musel být veden zahradami různých majitelů.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popisinstalována po 1920
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,4 m, výkon 17 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popisinstalována po 1920
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,5 m3/s, spád 3,4 m, výkon 17 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisJedno vodní kolo bylo pro mlýnici a druhé pro pilu.
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popisinstalováno po 1920
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popisinstalováno po 1920
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 33
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
          NázevMetuje známá i neznámá
          Rok vydání2020
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnís. 123
          AutorMichal Bureš
          NázevMenší objekty technického charakteru v severní části okresu Náchod - vodní díla a vodárenské stavby
          Rok vydání2012
          Místo vydáníNáchod
          Další upřesněníNáchodsko od minulosti k dnešku 7, s. 475
          AutorMichal Bureš
          NázevMenší objekty technické v severní části okresu Náchod
          Rok vydání2012
          Místo vydání
          Další upřesněníSborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2012, s. 33
          AutorBoris Ekrt, Richard Švanda, Ladislav Štirand
          NázevBejvávalo III. aneb Hronov za našich pradědečků a prababiček
          Rok vydání2023
          Místo vydáníHronov
          Další upřesněnís. 153-154

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          9.7.2018 16:36 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.7.2018 21:31