Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Historie mlýna sahá až do 2. poloviny 15. století, kdy byl vystavěn rodinou Redlichů, kteří sem přišli z německého Porýní. Byl zřejmě ze zdejších mlýnů nejstarší a od samého počátku svobodný.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn byl poháněn vodním kolem a voda na něj byla vedena z nádržky, kterou zakončoval mlýnský náhon.
Protože Telecí či Holubův mlýn byl svobodný, vrchnost dosáhla toho, že pár set metrů po proudu potoka byl vybudován ještě mlýn malý u nevelkého rybníka, určený jen pro šrotování obilí právě pro vrchnost. Svou službu malý mlýn konal až do třicetileté války, kdy vyhořel.
1839 Karl Redlich
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V držení mlynářského rodu Redlichů byl mlýn zhruba až do roku 1907. V tom čase se na mlýn přiženil Klasna.
Mlýn měl 2 složení francouzských kamenů, které byly počátkem 20. století nahrazeny válcovými stolicemi. Při mlýně byla i pila.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Provoz na mlýně byl ukončen v roce 1914 pro námezdní mletí.
První republika (1919–1938)
1930 Alois Klasna
V roce 1930 přišel do rodiny mlynář Holub, jehož potomci zde žijí i v současnosti.
Do poloviny 30. let se tu jen doplňkově vyráběly kroupy.
Nový majitel po roce 1930 vyměnil vodní kolo za Francisovu turbínu o síle 20 HP, která dál sloužila pro potřeby hospodářství, tj. k pohonu mlátičky a dynam na výrobu elektřiny.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dnes zbyl z původního dřevěného mlýna již jen jihovýchodní štít budovy s částí transmise.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1839 Karl Redlich
-1907 Redlich
1907-1930 Alois Klasna
1930- Holub
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
