Zlatý mlýn

Dochované písemnosti o mlýně na Zlatém potoce u obce Hůrky pocházejí z r. 1659, uveden jako pustina. Mlýn pode vsí o 1 kole dříve držel Vavřinec Hofman a platil z něj  7 zl. a 17 str. obilí. (Mlýn tu ale stojí určitě mnohem déle.)

Později je Zlatý mlýn na Zlatém potoce v Hůrkách je zmiňován již v roce 1713 jako panský mlýn o 1 kole. 

Tehdejší systém mletí obilí na nestálé vodě byl z dnešního pohledu velice hospodárný. Mlynáři mleli popořadě postupně ve mlýnech po proudu toku. Tak tomu bylo i zde. 

Zlatý mlýn je postavený na skále . Pozná se to při prohlídce sklepení, v němž najdete dochovanou část dřevěné osy původního náhonu a 3 železná ozubená kola včetně tzv. palečního kola.

1730 mlynář měl v nájmu panský mlýn na nestálé  vodě

1839 Vincenc Časa

Mlýn koupil v roce 1885 Wenzl Zaschka, po něm vlastnil mlýn Johann Zaschka. Od roku 1900 hospodařil na mlýně syn předchozího majitele a sice Jan Zaschka. V roce 1905 byl mlýn přestavěn.

Počátkem 20. let 20. století byla k mlýnu těsně přistavěna ještě jedna budova, která sloužila jako obytná část. Obě budovy tak tvořily písmeno L. 

1930 Jan Zaschka

Po skončení 2. světové války na mlýně však působil jako mlynář a zároveň národní správce Ladislav Beránek, který také mlýn od státu odkoupil. Zaschkova rodina byla zřejmě vysídlena.

Pro mlýn se jako doplňkový pohon používala lokomobila /parní stroj/.  

Zlatý mlýn skončil provoz v polovině 50. let a majiteli byl mlýn za nejasných okolností odebrán. V další době pak mlýnské budovy sloužily k rekreaci. 

Po roce 1989 a rehabilitaci posledního majitele Beránka se objekt stal majetkem jeho potomků, manželů Pužejových. 

V současné době z bývalého mlýna je patrné jen místo pro vodní kolo a v přízemí mlýnské budovy jsou fragmenty transmisí a dalších zařízení. Jinak budova mlýna a bývalé obytné části dnes slouží k rekreaci.