Červnová povodeň připraví mlynáře o majetek a statky.
(německá pranostika)

Zlatý mlýn

Zlatý mlýn
25
Hůrky
330 38
Plzeň-sever
Hůrky u Zahrádky
49° 52' 28.1'', 13° 11' 24.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Hodně starý mlýn, postavený na skále, je zmiňován již v r. 1659, později v v roce 1713 jako panský o 1 kole. Počátkem 20. století k němu byla přistavěna obytná budova. Zlatý mlýn skončil provoz v polovině 50. let 20. století, v dalších letech sloužil k rekreaci. Po roce 1989 byl mlýn vrácen potomkům posledních majitelů a slouží dále k rekreaci.
Samota jižně od Hůrek
Zlatý potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dochované písemnosti o mlýně na Zlatém potoce u obce Hůrky pocházejí z r. 1659, uveden jako pustina. Mlýn pode vsí o 1 kole dříve držel Vavřinec Hofman a platil z něj  7 zl. a 17 str. obilí. (Mlýn tu ale stojí určitě mnohem déle.)

Později je Zlatý mlýn na Zlatém potoce v Hůrkách je zmiňován již v roce 1713 jako panský mlýn o 1 kole. 

Tehdejší systém mletí obilí na nestálé vodě byl z dnešního pohledu velice hospodárný. Mlynáři mleli popořadě postupně ve mlýnech po proudu toku. Tak tomu bylo i zde. 

Zlatý mlýn je postavený na skále . Pozná se to při prohlídce sklepení, v němž najdete dochovanou část dřevěné osy původního náhonu a 3 železná ozubená kola včetně tzv. palečního kola.

1730 mlynář měl v nájmu panský mlýn na nestálé  vodě

1839 Vincenc Časa

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn koupil v roce 1885 Wenzl Zaschka, po něm vlastnil mlýn Johann Zaschka. Od roku 1900 hospodařil na mlýně syn předchozího majitele a sice Jan Zaschka. V roce 1905 byl mlýn přestavěn.

Počátkem 20. let 20. století byla k mlýnu těsně přistavěna ještě jedna budova, která sloužila jako obytná část. Obě budovy tak tvořily písmeno L. 

1930 Jan Zaschka

Po skončení 2. světové války na mlýně však působil jako mlynář a zároveň národní správce Ladislav Beránek, který také mlýn od státu odkoupil. Zaschkova rodina byla zřejmě vysídlena.

Pro mlýn se jako doplňkový pohon používala lokomobila /parní stroj/.  

Zlatý mlýn skončil provoz v polovině 50. let a majiteli byl mlýn za nejasných okolností odebrán. V další době pak mlýnské budovy sloužily k rekreaci. 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po roce 1989 a rehabilitaci posledního majitele Beránka se objekt stal majetkem jeho potomků, manželů Pužejových. 

V současné době z bývalého mlýna je patrné jen místo pro vodní kolo a v přízemí mlýnské budovy jsou fragmenty transmisí a dalších zařízení. Jinak budova mlýna a bývalé obytné části dnes slouží k rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zaschka
  • Beránek
  • Czasa
  • Časa
  • Kasa

Historie mlýna také obsahuje:

před 1659 Vavřinec Hofman

1839 Vincenc Časa

1885 Wenzl Kasa

Johann Zaschka

1930 Jan Zaschka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    08 2018
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        roubená+zděná
        přízemní
        Počátkem 20. let 20. století byla k mlýnu těsně přistavěna ještě jedna budova, která sloužila jako obytná část. Obě budovy tak tvořily písmeno L.
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • existující torzo uměleckého složení
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • rybník
          • lednice
          1908 výše stavuidel nezměněna, vodní silou provozován pouze moučný mlýn
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1713 o 1 kole
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,13 m3/s, spád 4 m, výkon 4,5 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1713 o 1 kole
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,13 m3/s, spád 4 m, výkon 4,5 HP
          Typparní stroj, lokomobila
          StavNezjištěn
          VýrobceUmrath et Co., Praha-Bubny
          Popis25.8.1908 živnostensko-policejní schválení
          statická vysokotlaká lokomobila č. 8 na 7 atmosfér, topeniště 14 m2, umístěna v jižním přístavku-strojovně, dlouhém 7,1 m, 3 m širokém a 3,15 m vysokém se 4 okny a vchodem přímo ze dvora. Přikryta falcovými taškami, kouř je odváděn 12 m vysokým komínem.
          Na transmisi přidán jeden řemenový kotouč pro potřeby lokomobily.
          Typparní stroj, lokomobila
          StavNezjištěn
          VýrobceUmrath et Co., Praha-Bubny
          Popis25.8.1908 živnostensko-policejní schválení
          statická vysokotlaká lokomobila č. 8 na 7 atmosfér, topeniště 14 m2, umístěna v jižním přístavku-strojovně, dlouhém 7,1 m, 3 m širokém a 3,15 m vysokém se 4 okny a vchodem přímo ze dvora. Přikryta falcovými taškami, kouř je odváděn 12 m vysokým komínem.
          Na transmisi přidán jeden řemenový kotouč pro potřeby lokomobily.
          Historické technologické prvky
          • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IX
          Rok vydání2005
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněnístr. 231-232
          Datum citace internetového zdroje24.8.2018
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IX
          Rok vydání2005
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněnístr. 231-232
          Datum citace internetového zdroje24.8.2018
          AutorHalla, Pavel
          NázevZlatý potok, Zlatý rybník a Zlatý mlýn - tolik zlata pohromadě najdete na severu Plzeňska
          Rok vydání2014
          Místo vydáníinternet
          Další upřesnění
          Odkazhttps://regiony.rozhlas.cz/zlaty-potok-zlaty-rybnik-a-zlaty-mlyn-tolik-zlata-pohromadě-najdete-jen-na-7441 460
          Datum citace internetového zdroje24.8.2018
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 217-219
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 29
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IV.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 36

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          23.8.2018 20:48 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.8.2018 21:44
          doxa (Jan Škoda) 10.10.2024 20:02