Hodil svou čepici přes mlýn.
(německé rčení)

Mrázovský mlýn; Prosauer Mühle

Mrázovský mlýn; Prosauer Mühle
13
Mrázov
364 61
Cheb
Mrázov
49° 57' 49.7'', 12° 49' 45.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mrázovský mlýn byl velkým areálem a pro svou architekturu z roku 1830 patří od r. 1958 k chráněným historickým památkám. V současné době bývalý mlýn bohužel chátrá.
Severně od obce za železniční tratí vlevo
Teplá
19963/4 - 950
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn byl historickým majetkem kláštera premonstrátů v Teplé, který jej v roce 1711 prodal. Posledním mlynářem zde byl do roku 1946 Heinrich Schwarz a v dalších letech objekt mlýna užívaly tehdejší Státní statky. Dnes je mlýn v majetku Státního pozemkového úřadu, uvnitř zůstala dochována část původního strojního zařízení. Ve sklepě je ve stěně kámen s nápisem, připomínajícím přestavbu mlýna rodinou Hanika v roce 1829 a nad vstupním portálem je na fasádě budovy dodnes čitelné jméno posledního mlynáře Heinricha Schwarze.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn od počátku v majetku kláštera v Teplé

1577 Niklas Flassa (Flessa, +1599)

1599 syn Veit Flassa

1593 Ondřej Schneider

1604 syn Šimon Schneider (+19.2.1648), manž. Markéta

1618 Mikuláš Schneider  (+28.2.1688)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1685 Šimon Schneider

Ondřej Schneider (+10.12.1710), manž. Markéta Nadlerová (+18.10.1704) z Mrázova

1711 opat Raimund II. Schimanovský rozhodl o emfyteutickém odprodeji mlýna

mlýn zakoupil Kryštof Hanicka (13.2.1659-11.11.1734), m. Marie Alžběta (1662-16.2.1651), mlynář v Röhrově mlýně u Tisové

1734 syn Ferdinand Hanicka (1708-9.2.1778), manž. Anna Marie (1708-14.5.1783) z Kamenného mlýna u Teplé

1770 syn Karel Hanicka (24.6.1742-16.1.1785), m. Marie Alžběta Dithová z Ovesných Kladrub

1785 vd. Marie Alžběta oo Jan Giesinger ze Žižkova mlýna u Ovesných Kladrub

1810 Jan Karel Hanicka (4.9.1783-10.10.1843, syn Karla Hanicky), m. Anna, dc. Josefa Rödlicha

Roku 1829 byl mlýn rozšířen a modernizován a byla přistavěna pila.

1843 mlýn zdědila dc. Barbora (10.9.1812-21.7.1885), 21.1.1839 oo Antonín Schwarz (18.7.1814-24.1.1880), syn Josefa Schwarze za Zapfova mlýna čp. 4

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1878 syn Jan Nep. Schwarz (15.5.1843-12.6.1922), manž. Aloisie (3.11.1849-22.6.1912), dc. koželuha Norberta Wollraba z Teplé

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1918 syn Jindřich Schwarz (6.10.1882), 12.10.1920 oo Terezie, dc. Josefa Simona z Nové Vsi čp. 148

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 Jindřich Schwarz

1934 mlýn přestavěl pro hospodářské účely a instaloval turbínu a dynamo

 

Nad vchodem je uvedeno jméno posledního majitele - Heinricha Schwarze. 

V roce 1945 se národním správcem Mrázovského mlýna stal František Kašpar.

1946 Schwarzovi odsunuti

Mlýn sloužil pro potřeby místního JZD, začal chátrat

V roce 1958 se stal mlýn památkově chráněným objektem. Památkový katalog uvádí, že budova mlýna s klasicistně pojatou fasádou je z hlediska historického, architektonického a památkového ojedinělou stavbou svého druhu v širokém regionu Tepelska a jižní části Karlovarska.

V roce 1968 památkový katalog uvádí, že krytina je vadná a omítka silně poškozená.

Mlýn byl v té době ve vlastnictví Státního statku.

Dle svědectví místního pamětníka zde bylo ještě v druhé polovině 80. let vodní kolo. (VF)

Od 90. let je objekt ve správě Pozemkového fondu a za tu dobu ještě dále chátral. 

V roce 2004 se píše v památkovém katalogu, že " vlivem dlouhodobé neúdržby objekt v havarijním stavu, vyžaduje celkovou obnovu, interiéry zabezpečeny, okolí neudržováno". Je uvedeno, že jde o objekt bez využití, severní část údajně obývána.

V roce 2008 nechal Pozemkový fond alespoň opravit střechu. Náhon je z větší části zasypaný.

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schwarz
  • Flassa
  • Flessa
  • Schneider
  • Hanika
  • Hanicka
  • Giesinger
  • Kašpar

Historie mlýna také obsahuje:

1577 Niklas Flassa (Flessa)

1590 Veit Flassa

1593-1604 Ondřej Schneider

1604-1618 Šimon Schneider

1618 Mikuláš Schneider

1685 Šimon Schneider

-1710 Ondřej Schneider

1711-1734 Kryštof Hanicka

1734-1770 Ferdinand Hanicka

1770-1785 Karel Hanicka

1785-1810 Jan Giesinger

1810-1843 Jan Karel Hanicka

1843-1878 Antonín Schwarz

1878-1918 Jan Nep. Schwarz

1918-1946 Jindřich Schwarz

1946- František Kašpar

 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2015
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Původně 1 kamenná a 2 dřevěné budovy, v 18. stol. 1 kamenná a 4 dřevěné, 19. stol. pouze kamenné budovy - hospodářský dvůr, obytná budova, hostinec a mlýn.
      Skládal se z obdélníkové hlavní jednopatrové budovy, s rustikovaným přízemím a pilastry členěným patrem; dole je síň s pruskými klenbami , nahoře plochostropé místnosti, střecha a štíty byly kryty břidlicí. Nad půlkruhovitými zasklenými vstupy byly plošné vázy. K jižnímu průčelí mlýna je připojena stavba pro hnací zařízení , přizdobená pilovitým štítem.
      Na základním kameni ve sklepě vytesán nápis: " 1829 den 4. September zum Bau angefängt worden von Karl und Anna Hanika" (4.9.1829 zahájena stavba Karlem a Annou Hanikovými)
      1934 Jindřich Schwarz přestavěl pro hospodářské účely, přistavěl kůlny a stodolu, zmodernizoval chlévy, upravil plochu dvora
      Jedna budova již zbořena, hospodářské budovy v havarijním stavu
      xxxxxx
      Budova mlýna s klasicistně pojatou fasádou je ojedinělou stavbou svého druhu na území Tepelska. Roku 1830 byl mlýn modernizován.
      Zděná omítaná volně stojící jednopatrová budova na obdélném půdorysu o 7 × 3 okenních osách. Střecha sedlová s polovalbou, krytá vláknocementovými šablonami, původně břidlicí. Lichoběžníkové štíty byly kryty břidlicí (dnes vláknocementové šablony). Průčelí v přízemí a na nárožích je členěno rustikou, v patře pilastrovým řádem, nasedajícím na plochou kordonovou římsu a nesoucím profilovanou korunní římsu. Okna obdélná v plochých pravoúhlých šambránách s okrajovou lištou a uchy. Pod okny 1. patra obdélné parapety, uprostřed stran segmentově vykrojené, dole s kapkami. V podélném průčelí v třetí a páté ose zleva dva pravoúhlé vchody s půlkruhovým nadsvětlíkem, jehož klenák nese plochou vázu. Ostění vstupů, zaklenuté polokruhem, je pískovcové. Pravý portál s vrcholovým klenákem s datací přestavby: KH 1830, sloupky a oblouk portálu jsou zdobeny rytými plochami s probranými rohy, po stranách klenáku doplněné rytým číslem domu No 13 a uprostřed sloupků zdobené plastickými růžicemi. V přízemí síň zaklenutá pruskými klenbami, patro plochostropé. K jižnímu štítovému průčelí je připojen zděný patrový přístavek pro hnací zařízení mlýna o 1 okenní ose, okna jsou zaklenuta segmentem, trojúhelný štít je zdoben pilovým motivem.
      z r. 1830, úpravy 2. pol. 19. stol.
      Jediný dochovaný empírový mlýn na Karlovarsku.
      Krytina vadná, omítka silně poškozena.
      SÚPPOP, 1968, Praha
      Z hlediska historického, architektonického a památkového je areál mlýna posledním zachovaným objektem svého druhu v širokém regionu Tepelska a jižní části Karlovarska. Fasáda hlavní obytné budovy představuje svým tektonickým řešením mimořádně kvalitní příklad klasicistního stavitelství v lidovém prostředí.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • krov
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      • výroba elektrické energie
      • náhon
      • turbínový domek
      Před instalací turbín hladina v náhonu zvýšena na výškový přepad 5,5 m
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisZpočátku 2 vodní kola na čelní stěně hlavní budovy, v 18. stol. postavena 4. dřevěná budova, v ní instalováno 3. kolo
      3. kolo zůstalo až do roku 1946, pohánělo mlecí zařízení v spodní mlýnici
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisZpočátku 2 vodní kola na čelní stěně hlavní budovy, v 18. stol. postavena 4. dřevěná budova, v ní instalováno 3. kolo
      3. kolo zůstalo až do roku 1946, pohánělo mlecí zařízení v spodní mlýnici
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisInstalována poč. 20. stol. namísto 2 kol na hlavní budově
      1930: 2 turbíny Francis
      1) hltnost 0,146 m3/s, spád 5,5 m, výkon 8,2 HP
      2) hltnost 0,29 m3/s, spád 5,22 m, výkon 12,1 HP
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Popis
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Popis
      Historické technologické prvky
      • francouzský kámen | Počet: 1
        • válcový
        • šnekový dopravník | Počet: 1
        • AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IX
          Rok vydání2005
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněnístr. 254 - 255
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IX
          Rok vydání2005
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněnístr. 254 - 255
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMAS Náš region Teplá
          NázevMrázov
          Rok vydání2010 - 2011
          Místo vydání
          Další upřesněníinternet
          Odkazwww.geotrips.eu/tracks/3151/cs/pdf/14-mrazov.pdf
          Datum citace internetového zdroje5.9.2018
          AutorNárodní památkový ústav
          NázevPamátkový katalog Mrázov vodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-20565559
          Datum citace internetového zdroje08 2025
          AutorLuděk Jaša
          NázevMlýny Slavkovského lesa 3.
          Rok vydání2021
          Místo vydáníBřezová
          Další upřesněnís. 25-41
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 05 (Cheb), s. 36

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          5.9.2018 21:21 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.9.2018 21:10
          doxa (Jan Škoda) 2.8.2025 20:07
          Ringo (Vladimír Forejt) 15.3.2022 19:51