Historie
Obecná historie:
Druhým mlýnem na Úhlavě byl mlýn zvaný Tamachovský (též Nový, čp. 184 ), který vznikl v letech 1864–1865. Roku 1881 jej jako konkurenci zakoupil Jan Tyl, Emil Tyl jej ve dvacátých letech změnil na pilu, a vybudoval zde jez a vodní elektrárnu, vybavenou Francisovou turbínou o výkonu 24 HP. Elektrárna byla zrušena na konci třicátých let při regulaci řeky, pila skončila v roce 1950. Objekt mlýna není využitý a chátrá.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Nový mlýn vznikl v letech 1864 - 65 za Jana Mazance z Dehtína. Mazanec zemřel roku 1866 a mlýn koupil František Řešátko. V roce 1881 koupil Nový mlýn mlynář z panského Švihovského mlýna Jan Tyl jako konkurenční.
Mlýn není zakreslen na císařském otisku z roku 1837, ale je domalován na indikační skice. Je rovněž zobrazen na III. vojenském mapování.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn Tamachovský sloužil svému účelu do konce 1. světové války.
Po 1. světové válce byla ve mlýně zřízena brusírna kamínků.
Ve 20. letech 20. století mlynář Emil Tyl, vnuk předchozího mlynáře, vybudoval na řece Úhlavě jez, elektrárnu a zřídil i pilu. Elektrárna sloužila až do konce 30. let, kdy byla při regulaci řeky Úhlavy zrušena a vodní právo bylo Emilu Tylovi zaplaceno. Jez byl při regulaci částečně porušen.
1930 Emil Tyl, elektrárna a pila
Pila byla v provozu do roku 1948.
Pak pilu komunistický režim znárodnil - stejně jako mlýn - a nakonec i zrušil a stroje rozvezl po okolních pilách.
Po roce 1989 byly objekty rodině bývalého mlynáře v restituci vráceny v tak zchátralém stavu, že objekt nebylo možno dostupnými prostředky obnovit, a proto byl dědici prodán. K úplnému zničení jezu došlo až v 90. letech 20. století.
Na přiložených fotografiích z r 2013, 2015 a 2018 je zřetelné, jak rychle mlýn v posledních letech mizí.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
