vznik nejpozději poč. 15. stol.
1426 mlýn zvaný Jilhánkovic koupil Jan Betlémský za 25 kop grošů českých
1430 mlýn prodal mlynáři Vackovi, k mlýnu náleželo 8 jiter pozemků
za Vacka se zde mlely i slady, mlýn prosperoval, namísto královského úroku odváděl toliko 2 groše censu civilního (do r. 1440)
Vacek přikoupil roku 1460 za 80 kop mlýn Bosák (1462 do základů vyhořel) a 1473 mlýn Na trávníku, pozemkovou držbu rozšířil z 8 na 52 jiter
Vacek byl bezdětný, adoptoval proto Jiříka, syna nemajetného chalupníka Mikuláše Nováka z Lišanské ulice v Rakovníku, 1465 ho učinil univerzálním dědicem, což nechal zapsat do městských knih (Gruntovní kniha červená)
(ovšem vyhradil si pořízeni testamentu a právo s majetkem tím nakládat do smrti libovolně. Pro případ, že by zemřel bez závěti, měl se Jiřík ujmouti veškeré pozůstalosti, nic nevyjímaje a z ní Vackovu manželku Barboru do smrti dochovati. Kdyby však u něho žíti nemohla nebo nechtěla, ustanoveno, aby jí vydal sukně, svrchní podušku, lepší spodní podušku, horší peřiny přikrývací, prostěradlo a nebožtíkovy šaty a pololetně vždy dvě kopy grošů)
Vacek kromě mlýnů držel od 1435 Hřebíčkovu chalupu se šenkem na Blatné, od 1467 soukenický krám po Matěji Ovsíkovi, od 1469 dvůr Mikuláše Ševce na Svatojilském předměstí "při valu" s 24 jitry pozemků. Společně s JIříkem koupili 1482 od Jana Zvíkovského dvůr Varmučku s 72 jitry polí, ale ještě téhož roku jej prodali za 130 kop Váňovi.
Jiřík naléhal na město, aby se zvýšil plat za mletí sladu, a pohrozil že když "nechcete více dávati, nechci o to dbáti" (kniha gruntovní červená).
1459 Jiří Novák (Vackův) se oženil s Kačkou, dcerou zámožného souseda Jiřího Hořčice
1474 Jiří Novák prodal mlyn Pod sv. Jiljí Martinu Kornhauzovi
1486 spor Martina Kornhauze s Jiřím a Vackem, jelikož mu zabraňovali pouštět vodu ze strouhy do rybníčka v zahrádce. Spor před obcí rozřešili Jan Hrožek z Prošovic, hejtman na Křivoklátě, urozený panoš Trouba z Javora na Senci, Jiřík z Násilé a jiní dobří lidé: Vacek a Jiří smějí Kornhausovi zbraňovati jen při málo vody, aby sobě rybníček po žlábku z strruhy naplňoval. Kdyžby struhu cídili, mají dva neb tři dny napřed Kornhauze o tom spraviti, že by sobě trubku sjal.
1487 zemřel mlynář Vacek, záhy po manželce Barboře
1496 mlýn stržen povodní a již neobnoven, místu při mlýnské strouze naproti kostelíku se pak dlouho říkalo Na mlýništi
