Historie
Obecná historie:
Zaniklá ves Myslív stávala západně od Všerub mezi silnicí na Maxov a státní hranicí. Ves byla založena kolem r. 1579 "uprostřed lesů", dnes je však okolí zcela odlesněno. Nějakou dobu zde byla i sklárna. V roce 1930 měla ves 55 domů s německými obyvateli. Mlýn je zakreslen na mapě panství Kout - Trhanov z r 1760, vznikl tedy před tímto datem. Po odsunu r. 1945 byla ves zčásti dosídlena, ale s počátkem socialismu odsud museli obyvatelé odejít kvůli vzniku hraničního pásma. Pak zde ještě přetrvávalo několik objektů využívaných pohraniční stráží.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jiří Arnet (48 let), žena Marta (42), syn Hendrich (23), všichni katolíci
1757 mlýn o 2 kolech
Mlýn je zakreslen na mapě panství Kout - Trhanov z r 1760, vznikl tedy před tímto datem. Je i na mapě I. Vojenského mapování. Na skice stabilního katastru i II. vojenském mapování jako Weyer Mühle v těsné blízkosti hranic s Bavorskem, majitel Anton Hacker, pila ve spalném objektu, není vyznačeno mlýnské kolo, další 2 spalné a jedna zděná budova.
Na otisku stabilního katastru r.1838 - 1 kolo ve zděné budově, pila v dřevěné, změna dispozic budov areálu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Na III. vojenském mapování jako Weihermühle. Podle sčítání obyvatel z roku 1910 pod názvem Weihermühle, mlynářem je Johann Hacker* 1880 s Marií a rodinou.
První světová válka (1914–1918)
Podle sčítání obyvatel z roku 1921 je mlynářem Johann Hacker *1880 s manželkou Marií a rodinou. V roce 1930 podle Seznamu a mapy vodních děl republiky Československé zřejmě tentýž Jan Hacker, mlýn a pila, 2 kola na svrchní vodu.
Po druhé světové válce došlo vroce 1945 k odsunu původních německých obyvatel. Mlýn částečně v roce 1947 vyhořel .
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
V 50. letech 20. století při jednotné demolici okolních vsí a samot z důvodu výstavby hraničního pásma.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
pouze neznatelné stopy po mlýništi a mlýně
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Jiří Arnet
1838 Antonín Hacker
1910-1930 Jan Hacker
V této lokalitě probíhala akce STB "Kámen". Na hrázi Myslívského rybníka byla falešná hranice, kam byli převaděčem odváděni uprchlíci. Po „překročení“ fiktivní státní hranice byli zastaveni falešnou hlídkou německé pohraniční policie a dovedeni do falešné úřadovny americké CIC. Ta byla umístěna v nejjižnější části obce Myslív v č.p. 42. Zde byli v naaranžovaném prostředí podrobeni výslechu, při kterém vypovídali o své činnosti proti režimu. Po výslechu uprchlíci odcházeli do tábora v Německu, přitom však „zabloudili“ na území ČSR, nebo byli na „německém území“ přepadení hlídkou SNB, byli zatčeni a „uneseni“ do ČSR. Následovaly soudy a perzekuce.
Podrobně viz. kniha Václavy Jandečkové "Kámen".
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
