Beranův mlýn

V pozemkových knihách je tento mlýn již na počátku 17. století zmiňován zápisem: "Václav Beránek po smrti Martina mimo podíl svůj a mimoto, co první platil, ještě zůstává za dvůr svůj doplatiti 33 kop vejruňky ročně. Při sv. Jiří léta 1603 klásti má po 5 kopách a to těmto náleží sirotkům po smrti Šimona Berana (vyjmenováni) po smrti Martina dluhů (vyjmenováni věřitelé), sirotkům (vyjmenováni)“. (Josef Beran)

1654 Berní rula: Vavřinec Beran, sedlák a pilař

syn Vavřinec Beran ml.

syn Matěj Beran

14.9.1726 převzala dcera Apolena, provd. za Víta Hausera ze Mříčí, brzo ale zamřel, znovu provdána za Matěje Bártu z Netolického panství

I po 30.1.1740, kdy umírá Mathias Beran u své ovdovělé a znovu provdané dcery Apoleny, nyní Bártové, je nemovitost v zápisech označována jednak jako samota Beran, Beranova Pila, Beranova Pyla, nebo Mlýn Beranů byť jsou zde uváděni již vlastníci jiného příjmení. A katastrálně se uvádí jednak na území Křemže, ale také Holubova nebo dokonce Bohouškovic. Vždy pod stejným označením „folio 39“. (Josef Beran)

1800 syn Kašpar Bárta prodal pilu Matěji Palečkovi

1812 Matěj Paleček prodal Janu Krejčímu

1861 syn Václav Krejčí prodal pilu Martinu Jene z Rudolfova

převzal syn Karel Jene 

syn Franěk Jene (*1866)

dcera Františka provd. za Matěje Cábu

koncem 19. stol. pila zrušena

V roce 1930 mlýn vlastní Kateřina Jeunesová.