Suchý mlýn je uveden hned na začátku Budečských matrik, které začínají rokem 1657. Mletí na mlýně obstarávala v letech 1657 - 67 Dorota Vopelková, zřejmě vdova po zemřelém mlynáři Jakubu Vopelkovi. Mlýn však existoval pravděpodobně již předtím.
Později v r. 1668 je na mlýně uváděn Šimon Vopelka, syn Doroty Vopelkové, manž. Lidmila roz. Topinková z Knínic. I s matkou přesídlili na mlýn v Radkovicích.
1665 Matouš Procházka. V r. 1668 - 75 je tu mlynářem Václav Procházka, manž. Regina. 1677 je zaznamenána jako mlynářka na Suchém mlýně Mariána Píšová. Po ní tu v letech 1679 - 1718 mlynařil Matěj Lodes, manž. Mariana roz. Buzková z Knínic, po něm 1719 - 20 Matěj Brunner, a poté 1721 - 24 mlynář Matouš Kondrat, manž. Marta. V letech 1725 - 1734 Vojtěch Lodes, s přízviskem Fiala, manž. Mariana. Poté Josef Lodes, syn Jana Lodese z Radkovického mlýna, manž. Rozalie Texlová z lomského mlýna. Nakrátko hospodařil v letech 1772 - 73 na mlýně Tomáš Procházka s manž. Marianou, a po něm 1774 - 86 mlynář Matěj Brázda, manž. Markéta. 1787 - 90 tu byl Matěj Palouček s manž. Rozinou, poté Leopold Radkovský / 1791 - 1808/ s manž. Klárou roz. Moravcovou. Pak v letech 1808 - 30 mlynařil na Suchém mlýně Antonín Procházka (syn Tomáše Procházky) s Marií Annou roz. Strnadovou, po Procházkovi byl na mlýně ve 30. letech 19. století krátce František Bernat s manž. Marianou, po něm na 2-3 roky opět František Procházka s manž. Kateřinou, dc. Františka Smrčky, mlynáře z Vanova a pak tentýž ještě v letech 1846 - 49. V letech 1842 - 45 tu hospodařil Josef Hrdlička s manž. Františkou roz.Kubešovou z Dolních Němčic, po něm , jak již bylo uvedeno, znovu František Procházka.
Suchý mlýn patřil vrchnosti, byl to panský mlýn, majitelem byli jezuité z Telče. Nejdřív na něm vrchnost zaměstnávala námezdné mlynáře. Když však již mlýn vrchnosti nevyhovoval výnosem, mlýn vrchnost pronajímala. Je uvedeno, že tzv. Suchý mlynář v roce 1750 platil vrchnosti roční činži 60 zlatých, odváděl 3 měřice ovsa ročně a krmil ročně jednoho vepře.
Když roku 1773 byl jezuitský řád zrušen, dostal se Knínický statek i se Suchým mlýnem pod ředitelství státních statků. Toto pak Suchý mlýn odprodalo 29.4.1784 pravděpodobně mlynáři Matěji Brázdovi.
V roce 1833 byl mlýn oceněn na 1200 zlatých.
