Nechci mlít na žádném jiném mlýně.
(německé rčení)

Radkovický mlýn

Radkovický mlýn
40
Radkovice u Budče
38001
Třebíč
Radkovice u Budče
49° 4' 54.5'', 15° 36' 59.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zmínka o mlýně je z r. 1666. Byl to malý venkovský kamenný mlýn postavený s ostatními budovami do čtverce kvůli obraně - byl na samotě. Byla tu i pila, olejna a stoupa. Mlýn postavila vrchnost a pronajímala ho. Dnes je bývalý mlýn veden v KN jako rodinný dům.
Na západ od vesnice
Želetavka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je starého původu, postavila ho kdysi vrchnost. Dokladem toho jsou silné kamenné zdi, klenutí v jedné místnosti a veliký sklep pod obytnými místnostmi. K mlýnu patřily další budovy, tj. stáje, chlévy, stodola, kolny, které jsou postaveny tak, že ze všech stran uzavírají dvůr. Bylo to z bezpečnostního hlediska, neboť mlýn stával na samotě. Vrchnost mlýn pronajímala.

Severně od mlýna byl Radkovický rybník, který se připomíná již roku 1464. Roku 1866 koupil mlynář tento rybník od vrchnosti, hraběte Maxmiliána Wallise. Kolem roku 1900 byl rybník, jež míval málo vody, vypuštěn a proměněn v louku. Zrušen byl úředně až roku 1929. Dokud rybník ještě byl, šla voda na mlýn strouhou ze Želetavky. 

První známý mlynář na radkovickém mlýně byl r. 1666 Václav Lodes. 

1668 - 1708 Šimon Vopelka, přesídlil sem ze Suchého mlýna i s manželkou Lidmilou roz. Topinkovou z Knínic, 2. manž. Hedvika

1707 - 46 Jan Lodes, manž. Rozina roz. Vapeltová z Radkovic, 2. manž. Eva roz. Štroffová z Kardašovy Řečice, pak Martin Lodes, Jan Lodes a opět Martin Lodes, až do roku 1758.

1750 odvádí ročně vrchnosti 70 zl. a 3 míry ovsa, vykrmí 1 vepře. Bezplatně mele pro vrchnost a služebnictvo, pro vrchnost zdarma řeže klády na prkna.

1760-1773 Matěj Procházka (1.1.1760 emfyteuticky zakoupil mlýn od vrchnosti), manž. Alžběta (+1760), 2. manž. Markéta. Od 1776 - 1816 Tomáš Procházka, 1. manž. Mariana roz. Vostalová, 2.manž. Terezie. 1817 - 1829 František Procházka s manž. Františkou roz. Liškovou z Nové Říše.

1830 - 1836 mlynář Josef Jansa (oženil se s Františkou, vdovou po Fr. Procházkovi).

1846 - 47 Petr, syn Františka Procházky. V závěti z 29.9.1846 mlýn odkázal manželce Josefě, dceři Jana Lodesa z Kyprova mlýna, mlýn převzala 30.3.1847, Petr Procházka již byl mrtev.

V roce 1847 byl mlýn odhadnut na 4 000 zlatých inventární ceny.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1849 se s vdovou Josefou Procházkovou roz. Lodesovou oženil František Pacher (1825-1891), syn Jana Pachra, mlynáře v Jersicích, od 1888 tu mlynařil jeho syn Jan Pacher (+1927), manž. Josefa roz. Růžičková z Radkovic. 

1. července 1852 byla poškozena stavidla u mlýna velkou vodou, která přišla po průtrži mračen. Je zaznamenáno, že mlynář měl kvůli ucházení vody velkou škodu. Stavidla se ucpala senem a dřívím, František Pacher žádá hraběte Maxmiliána Wallise  opravu všech 6 stavidel, ten souhlasil s podmínkou, že mlynář zaplatí tesařskou práci.

1866 mlynář odkoupil od hraběte rybník včetně chobotu u chalupy  čp. 17 (býv. katovna)

1900 rybník zrušen a přeměněn na louku

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po smrti Jana Pachera vedla mlýn od roku 1927 až do roku 1934 jeho vdova Josefa Pacherová, roz. Růžičková z Radkovic. Starala se též o pilu u mlýna. 

1929 rybník, vypuštěný již 1900, zrušen úředně

Za mlynáře Jana Pachera byl mlýn nově upraven a osazen novými stroji. Rovněž vodní kola nahradila turbína.

1934 převzal syn Josef Pacher

Od roku 1934 až do počátku nového tisíciletí byl majitelem mlýna v Radkovicích Josef, syn Jana Pachera. Za něho došlo k přestavbě mlýna - v roce 1940 bylo mlýnské stavení zvýšeno a opatřeno dvěma novými stolicemi válců, loupačkou a šrotovníkem se vším příslušenstvím a byly také instalovány dva elektromotory, které poháněly mlýn i pilu při nedostatku vody.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes je objekt čp. 40 veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lodes
  • Vopelka
  • Procházka
  • Jansa
  • Pacher

Historie mlýna také obsahuje:

1666 Václav Lodes. 

1668 - 1708 Šimon Vopelka

1707 - 1746 Jan Lodes

1746- Martin Lodes

Jan Lodes

-1758 Martin Lodes

1760-1773 Matěj Procházka

1776 - 1816 Tomáš Procházka

1817 - 1829 František Procházka 

1830 - 1836 Josef Jansa 

1846 - 1847 Petr Procházka

1847-1849 Josefa Procházková

1849-1888 František Pacher

1888-1927 Jan Pacher 

1927-1934 Josefa Pacherová

1934- Josef Pacher

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    09 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Budovy ze 4 stran uzavírají dvůr.
        obytná část: 3 světnice, kuchyň, komůrka, spížka, koupelna; silné kamenné zdi, v 1 místnosti klenutí, veliký sklep pod obytnou částí
        hospodářství: stáje a chlévy, stodola, kolny, sklep pod stodolou a chlívec, za stodolou zahrada se včelínem.
        Jan Pacher postavil u silnice domek čp. 53 jako výměnek.
        1940 mlýn zvýšen o patro
              Žádná položka není vyplněna
              před 1927 pořízeny nové stroje
              1940: 2 nové válcové stolice, loupačka a šrotovník s příslušenstvím
              Zaniklý
              • pila
              • stoupa
              • olejna
              1930 mlýn a pila (katr a 2 cirkulárky)
              • náhon
              Normální znamení: na levé straně domku čp. 53 v břehu balvan se značkou trojúhelníku postaveného na špici, vlevo písmeno F (=František), vpravo P (=Pacher), ve středu vodorovná čárka, pod ní letopočet 1888. Celé zarámováno do čtverce.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1930 pohání mlýn a pilu tři kola na svrchní vodu s průtokem 0.117, 0.127 a 0.327 m3/s, spádem 3.5, 4 a 3.8 m o výkonu 15.4 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1930 pohání mlýn a pilu tři kola na svrchní vodu s průtokem 0.117, 0.127 a 0.327 m3/s, spádem 3.5, 4 a 3.8 m o výkonu 15.4 HP.
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis
              Typelektrický motor
              StavNezjištěn
              Výrobce
              Popis1940 instalovány 2 elektromotory pro případ sucha
              Typelektrický motor
              StavNezjištěn
              Výrobce
              Popis1940 instalovány 2 elektromotory pro případ sucha
              Historické technologické prvky
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách IX
              Rok vydání2005
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněnístr. 144 - 147
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách IX
              Rok vydání2005
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněnístr. 144 - 147
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Další upřesněnísešit 14- Jihlava, str. 10

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              3.11.2018 19:58 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 8.11.2018 20:50
              doxa (Jan Škoda) 13.7.2024 03:42