Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
K městu Chotěboř patří i samota Břevnice na Břevnickém potoce. Pod hrází Břevnického rybníka stával mlýn, o kterém je zmínka již z roku 1584, kdy tu byl uváděn mlynář Matěj Čekal, 1596 s nájemcem Janem Žídkem. Mlýn patřil od 16. století k obecnímu dvorci, ale poplatky z něj šly špitálu.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Od roku 1624 se stal mlynářem na mlýně v Břevnici Jiřík Břevnička, který patrně dal jméno mlýnu, samotě, potoku i rybníku.
V roce 1640 se po Jiříku Břevničkovi stal mlynářem jeho syn Bartoloměj Břevnička. Roku 1656 mlýn vyhořel. Až do roku 1682 je mlýn uváděn jako pustý a pole k němu patřící neobdělaná. Snad to bylo i z toho důvodu, že se nepodařilo na mlýn sehnat mlynáře.
Teprve v roce 1785 je Špitálský mlýn uváděn s pilou jako funkční, tj. v provozu.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Krátce po roce 1886 mlýn opět vyhořel a nebyl již obnoven. Poslední mlynáři na mlýně byli z rodu Jonášů.
Provoz pily zde skončil 29.5.1912, když také od blesku vyhořela.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V obytném stavení mlýna čp. 370 jsou již později uváděni jen majitelé a nájemci, kteří provozovali rolnictví až do konce první poloviny 20. století.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
