Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Přesný rok postavení mlýna není znám. Podle mapových zdrojů v době II. vojenského mapování nebyl na potoce Třemešná v těchto místech ještě ani náhon, totéž platí o císařském otisku z roku 1839. Na indikační skice je už zakreslen náhon na potoce Třemešná. Na originální mapě stabilního katastru je mlýn a pivovar dokreslován. Na III. vojenském mapování je již značka mlýna vyznačena. Pivovar víceméně pro potřebu mlýna byl postaven roku 1888. Dá se tedy předpokládat, že mlýn byl postaven krátce předtím. První známý mlynář byl Anton Dyk.
Dle rodinného ústního podání současných potomků majitele měl starý mlynář /zakladatel/ se sedláky ze vsi pořádat husitské jízdy, a to tak, že si zapřáhl například dva mlýnské fasuňky, koně a sebe oblékli do husitských úborů, naložili pivo a objížděli vsi.
Vaření piva přestalo v roce 1902 s 2.000 hl roční produkce.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
V roce 1924 je uváděn mlýn již bez zařízení pro využití vodní síly a byl tedy zrušen.
V roce 1925 byl bývalý mlýn spolu se zbytkem pivovaru, který stával v těsné blízkosti mlýna, prodán Antonínu Krýslovi. Jako prodávající majitel je uveden v roce 1925 Ctibor Dyk.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je západní část domu stavební parcela č. 540/1 vedena v katastru nemovitostí jako rodinný dům, východní část č. 540/2 jako zemědělská stavba. Po mlýně tu zbyly jako památka jez a zbytky vodního náhonu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Dyk
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: