Horní mlýn, mlýn V Habrovém loužku

synové Bohuslava Sekerky ze Sedčic Jaroslav, Jindřich a Petr prodali ves Skřivaň Janu Chotkovi z Chotkova, jeho syn Václav Chotek z Chotkova následně prodak ves, dvůr, tvrz, výsadní krčmu a dvůr s dvěma potoky Ferdinandu Renšperkovi z Držkovic a na Krašově za 5 888 kop grošů míšeňských, v kupní smlouvě je výslovně uveden mlýn s dvěma potoky, z nichž jeden začíná u gruntů tyterských a druhý u všetatských.

1615 po smrti Ferdinanda držela zboží i s mlýnem o jednom kole vdova Markéta

mlýn patrně zničen za třicetileté války 

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Kherig (50 let), manželka Kateřina (40), syn Jan (22), dcera Maria (14), všichni poddaní katolíci

1654 revizitační komise uvádí ve Skřivani mlýny dva - mlýn na křivoklátském gruntu a Horní mlýn

1714 držitel Skřivaně Karel Renšperger prodává zboží Janu Oldřichovi z Klebelsbergu, uveden panský mlýn s jedním kolem a stoupou, mlynář Jan Freiberger odvádí ročně 25 zlatých činže a 5 zlatých jako náhradu za vykrmeného vepře,  v létě povinen robotovat s jednou osobou 8 dnů

1741 Horní mlýn koupila Marie Freibergerová

syn Jan Freiberger s manželkou Marií

1813 syn Matěj Freiberger s manželkou Ludmilou

1820 Matěj zemřel, mlýn dále vede vdova

1841 majitelé Freibergovi sirotci

1857 syn Jan Freiberger s manželkou Veronikou, náleží jim rovněž statek čp. 67 ve Skřivani

1880 Josef Freiberk (změnil si přijmení)

1896 Josef zemřel, mlýn připadl jeho matce Marii

1903 František Pánek

1905 Zdeňka a Rudolf Bichrtovi

1929 manželé Bichrtovi prodali mlýn Janu a Boženě Freiberkovým

mlýn částečně vyhořel

1930 Antonín Pomajzl

ukončen provoz

1962 Antonín Pomajzl (nebo jeho dědici?) prodal mlýn k rekreaci