Komáří mlýn; Schnaggenmühle

Malá ves položená při pramenech Radbuzy na úpatí Pivoňských hor vznikla při starém mlýnu, který náležel k blízké vsi Závist ( Neid ). Závist vznikla patrně krátce po roce 1623 a nedlouho poté byl založen i zdejší mlýn. V matrikách se objevuje mlýn v Závisti poprvé k roku 1696, kdy tu byl mlynářem Jan Spürek. V roce 1733 je jako mlynář v Závisti uváděn Jan Jiří Bünhack. Teprve v roce 1746 je zmiňován křest novorozence na Neider Mühl – Závistském mlýnu, který je zároveň uváděn i pod názvem Schnagmühl. Mlýn, který stál uprostřed lesů v bahnité půdě, kde se dařilo komárům, získal původně posměšný název Komáří mlýn – Schnagmühl, který postupně zdomácněl. Roku 1772 je zde dle J. Micka uváděn i druhý mlýn. V roce 1753 prodává vrchnost mlýn v lese nedaleko Závisti za 150 zlatých Janu Strentzlovi. Rod Strentzlů je na mlýně uváděn prokazatelně dle matrik ještě v roce 1883.  Na I. Vojenském mapování jako Schnaken Mühle. Skica stabilního katastru 1838 - Johann Strenzl, zděná budova tvaru L s jedním kolem stojící uprostřed osady, vchod na východní straně, kolo na severní.  Sommer zde v roce 1839 připomíná mlýn a 6 usedlostí obydlené 45 osadníky.

Rod Strentzlů je na mlýně uváděn prokazatelně dle matrik ještě v roce 1883.  Poté rod Kerschbaumů. V roce 1846 vystavěl mlynář Jan Strentzl nedaleko mlýna malou kapličku.

Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 neuvádí žádného osadníka, který by se živil mlynářstvím. V č.p. 6 Erasmus Wild a Johann Paa. V roce 1930 tu stálo 7 domů, v nichž žilo 42 obyvatel německé národnosti. Seznam vodních děl republiky Československé k roku 1930 zde žádný mlýn nebo vodní dílo neuvádí.

Po roce 1945 byla osada vysídlena a zbořena.