Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1552 majitel Antonín Gec, který těžil v dole sv. Wolfganga (na Drkolnově při cestě k rybníku Drožďáku)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
do r. 1654 zde byl jediným obydleným stavením
1689 Matěj Brož
1672 mlýn přestavěl
1712 František Brož
1721 Marek Brož
1726 okolní těžbou způsoben nedostatek vody, Markovi prominuta 1/8 kontribuce (7 zl. a 3 kr.)
1731 Marek dluží obci 57 zl., poddanská daň opět snížena, rozdíl doplatila horní pokladna
8. srpna 1735 ujednáno rozdělení vody mezi mlynáře a těžaře
1746 mlýn vykoupen za 400 zl.. zřízena zde puchýrna
1748 na místě mlýna zřízena huť
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1552 Antonín Gec
1689-1712 Matěj Brož
1712-1721 František Brož
1721-1746 Marek Brož
Zobrazit více
Josef Klempera (nespolehlivé!):
Mlýn Gecovský v Podlesí u Příbrami
Mlýn byl v Podlesí čp. 105. Jeho prvním známým obyvatelem byl podle záznamu z roku 1552 Antonín Gec, který těžil v dolu sv. Wolfganga, tj. na Drkolnové při cestě k rybníku Drožďáku. Do roku 1654 býval mlýn široko daleko jediným obydleným stavením; předtím byla v oněch místech Stará Huť.
V roce 1689 tu mlynařil Matěj Brož, který mlýn roku 1672 přestavěl. V roce 1712 se na mlýně připomíná František Brož a od roku 1721 jeho dědic Marek Brož.
Kolem roku 1726 Marek patrně měl s vodou pro svůj mlýn a pilu problémy, které zavinila těžba. Proto mu byla prominuta osmina kontribuce - 7 zl. 3 kr. 1,5 denáru. Potíže s horní vrchností se opakovaly a roku 1731 Marek Brož dlužil obci 57 zlatých. Poddanská daň mu byla opět snížena a rozdíl doplatila horní pokladna. Kromě toho „dle vysokého poručení z 8. srpna 1735 se stalo rozdělení vody mezi ním a těžaři“. Ale ani „vysoké poručení“ nemohlo zajistit dostatek vody pro mlýn, a tak byl roku 1746 od mlynáře vykoupen za 400 zlatých a na jeho místě postavena puchýrna. František Brož následujícího roku prodal ještě kus pozemku, 20 sáhů nadél a našíř, Františku Krumetovi. Roku 1748 připadlo místo Gecovského mlýna huti.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
