Jeho srdce klepe jako mlýnské zařízení.
(německé přirovnání)

mlýn Krcál, Masnerův mlýn

mlýn Krcál, Masnerův mlýn
109
Tyršova
Nový Knín
262 03
Příbram
Nový Knín
49° 47' 35.3'', 14° 17' 22.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Svými dochovanými dvěma bohatě zdobenými barokními štíty a fasádami spolu s okolními objekty jako například akumulační nádrží, mlýn patří k nejlépe zachovaným mlýnům v širokém okolí. Objekt novoknínského mlýna může sloužit jako dobrý příklad pro opravu a adaptování některých jiných vodních mlýnů v Čechách.
Voznický potok
25694/2-2479
nepřístupný

Obecná historie:

Historie mlýna opět začíná až po r. 1651, kdy jsou knínské mlýny uváděné jako pohořelé. Jako jediný Knínský mlýn není na Kocábě, ale na Voznickém potoce. Až v r. 1665 je na tomto mlýně uváděn Matěj Psík. Po jeho smrti 1673 přešel na Zuzanu Semelkovou , pole byly odprodány Janu Dobšovi a Michalu Holubovi. Mlýn býval na 2 kola, nyní tam tříslo tlukou a je v r. 1673 uváděn jako pustý. V r. 1704 se uvádí jako majítelka Anna Šebková, platila 3/16 zl. mlýn byl o 1 složení a již se uvádí jménem „Krcál“ což znamená malý mlýn. Také se uvádí, že je bez vody a „samou sijí mezi lidmi se živí“. Číslo popisné 109 se poprvé uvádí v r. 1744 kdy je obýval jistý A. Marhold. Ani v jednom z Tereziánských katastrů nelze mlýn Krcál identifikovat. Dokonce se v prvním Tereziánském katastru mezi řemeslníky neuvádí ani jeden mlynář. Na mapách můžeme mlýn poprvé pozorovat na I. vojenském mapování z let 1764 – 1768. Na II. vojenském mapování z let 1836 – 1852 objevíme mlýn již s názvem Krcal M.  V r. 1792 byl objekt mlýna barokně přestavěn a znovu vybudován.V r.1814 se čp. 109 uvádí František Samuelovský.I na Indikační skice z roku 1840 se mlýn jmenuje Krcal a vlastnil jej Adalbert Holeček, což se příliš neshoduje s údajem z kroniky, která tu zmiňuje rod Samuelovských. Před rokem 1848 byli „u mlýna Krcála přepadeni místní povozníci, vezoucí do Prahy náklad mouky. Viníci byly ihned dopadeni, a magistrátem potrestáni. U majitelky Krcálu, mlynářky Samuelovské bylo nalezeno ukradené zboží, a ta byla donucena prodat mlýn p. J. Nevařilovi. V r. 1898 mlýn i z pozemky koupil Filip Masner. V r. 1912 jsou majiteli mlýna Alois a Božena Masnerovi, kteří mlýn obývali až do smrti. Již v roce 1932 mlýn nepracoval. Potvrzuje to i chybějící dotazník ve fondu mlynářského ústředí v Národním archivu. Téměř všechny mlýny v okolí Nového a Starého Knína vznikly z puchýren - zařízení, kde se pomocí stoupy drtil zlatonosný křemen. Lze předpokládat, že i sledovaný objekt může stát na podobném místě. Budovu mlýna postavili v roce 1792. Od té doby neprošla žádnou výraznější přestavbou, a tak se nám ve hmotě dochovala dodnes. Úpravy proběhly pouze v interiérech. Jako nejzávažnější zásah, sledovatelný vně objektu, lze asi označit rozšíření vchodu do mlýna do podoby garážových vrat. Mlýn byl po r. 1989 zrekonstruován a na čas měl opět i mlýnské kolo. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 K tomu Městu Knínu žádného poddaného nejni ani žádného dvora, ani ovčína ani žádného rybníka, mimo dva mlejny. Za jeden jest obec 2000 kop míš. dlužna a ten v dokonalou rujinu přišel, a nejmenší užitek z něho obec nemá. Však z s té summy ourok pocházející, 120 kop míš. každoročně platiti musí. Druhý pak mlejn ten jest zastaven ve 300 fl. pro veliké obtížnosti vojenské z něhož se dává 46 strychů žita. Však nicméně k tomu užitku ještě obec všechen náklad na kameni, kola, což dávati musí.

1651 Soupis poddaných podle víry: Matěj Psík (Náchlebník), 39 let, obrácený nekatolík, žena Juliana (40), nekatolička s nadějí na obrácení

1673 · Zemřel Matěj Psík vlastník novoknínského mlýna č. 109. Po jeho smrti byla vlastnicí Susana Semelková, pole odprodána Janu Dobšovi a Michalu Holubovi. Píše se, že tento mlýn míval dvě kola, nyní je opuštěný a pouze tříslo tluče. 

1704 Anna Šebková, platí 3/16 zl., mlýn Krcál o 1 složení s 1 kolem. Mlýn je bez vody a samou sijí mezi lidmi se živí. 

1744 A. Marhold, poprvé uvedeno čp. 109

1792 barokně přestavěn a znovu vybudován

1814 František Samuelovský

Před rokem 1848 byli „u mlýna Krcála přepadeni místní povozníci, vezoucí do Prahy náklad mouky. Viníci byly ihned dopadeni, a magistrátem potrestáni. U majitelky Krcálu, mlynářky Samuelovské bylo nalezeno ukradené zboží, a ta byla donucena prodat mlýn p. J. Nevařilovi.

1873 Jan Masner, manž. Anastazie roz. Taterová

1898 koupil Filip Masner

1912 Alois a Božena Masnerovi

Začátkem 30. let 20. stol. ukončeno mletí

1969 J. Masner

1989 mlýn zrekonstruován a opatřen vodním kolem

náleží potomkům rodu Masnerů

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Psík
  • Semelka
  • Šebek
  • Marhold
  • Samuelovský
  • Nevařil
  • Masner
  • Holeček
  • Kopecký
  • Činovec

Historie mlýna také obsahuje:

1665-1673 Matěj Psík

1673 Zuzana Semelková 

1704 Anna Šebková

1744 A. Marhold

1814 František Samuelovský.

1840 Vojtěch Holeček

1845 Alžběta Kopecká, ovdovělá Činovcová (nájemce)

-1848 Samuelovská 

1848- J. Nevařil

1873 Jan Masner

1898 Filip Masner

1912 Alois Masner

Údaje o pachtýřce mlýna, Alžběta Kopecká ovdovělá Čynovcová, 4.1.1845. Matriční zápis http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12420/198

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Areál mlýna se skládá ze dvou budov, jež utvářejí spolu se sousedním domem a jihozápadní bránou uzavřený celek.
      Patrová budova mlýna má obdélný půdorys. Na dvůr se vstupuje pilířovou bránou s dřevěnými vraty. Jezdilo se sem také průjezdnou pilířovou stodolou.
      Mlýnice i obytná část domu se nacházejí pod jednou střechou. Do obytné části se vstupuje dveřmi v jihovýchodním průčelí. Lze předpokládat, že samostatné dveře ve stejném průčelí měla i mlýnice. Tyto dveře později rozšířili do podoby garážových vrat.
      Pozdně barokní stavba z roku 1792
      Krcálův mlýn postavený v roce 1792 stojí nad soutokem Kocáby s Voznickým potokem, někdy nazývaným Tušimským. Jedná se o pozdněbarokní zděný objekt. Patrové stavení je kryté mansardovou střechou, štítovým průčelím je mlýn orientovaný do Tyršovy ulice. V jižní části dispozice se dochovala barokní mlýnská hranice. Fasáda mlýna je bohatě zdobená štuky.
      Pozdně barokní patrový mlýn na obdélném půdoryse s bohatou štukovou výzdobou fasády a obou štítových průčelí, který se jako jediný dochoval z mnoha mlýnů nacházejících se na Kocábě. Stavba je datována v kartuši ve štítu letopočtem 1792.
      Bývalý mlýn čp. 109 stojí na S okraji obce, nad soutokem Tušimského potoka s Kocábou, vpravo při silnici ve směru Nový Knín - Hraštice. Jedná se o zděný patrový objekt (zdivo je lomové, ve štítech cihelné) obdélného půdorysu s mansardovou střechou krytou bobrovkami, orientovaný podélnou osou ve směru JZ-SV. Architektonicky nejcennější jsou oba zděné, po stranách vykrajované dvoudílné štíty s bohatým, pozdně barokním štukovým tvaroslovím: odsazená oblá nároží, profilovaná korunní římsa uprostřed vždy půlkruhově vyklenutá, kasulová okna/slepá okna rámovaná štukovými pásky apod. (podrobný popis štukové výzdoby byl zpracován v rámci EL z roku 1969 - V. Mathauser + GA). Ve vrcholu J štítu je nad oválným okénkem dochovaná štuková kartuše s datací 1792. Jižní, k silnici orientovaný konec přízemí vyplňuje mlýnice se zbytky původní stolice (2 kozy mají staré horní trámy se zhlavími, profilovanými vlnou). Severní část obsahuje obytné prostory: v přízemí valeně klenutou kuchyň s výsečemi a neklenutou světnici se štukovými rámci. Patro je plochostropé, pouze nad kuchyní valeně klenutá místnost. Předmětem ochrany je: mlýn čp. 109 a k němu náležející pozemek.
      Mlýn situovaný na konci obce při pravé straně silnice do Hraštice pod skalnatou strání u rybníčka a potoka Ježovského.
      Je patrový půdorysu obdélného obklopen obd. hospodářským dvorem s kolnami a chlévy. Dávno nemele a uvnitř došlo k úpravám.
      Též brána možná byla stylová a dávno zrušena. Mlýn, budova barokní se zaoblenými nárožími, mlýnice a obytné světnice pod jednou střechou byly. Je situován dle svět. stran , průčelím hlav. a branou - vjezdem k západu k silnici, druhý zdobný štít je na východ, fronta do dvora patrová, s výzdobou oken k jihu a fronta severní, kde býval náhon a mlýn. kolo, neozdobná.
      Stavba je z kamene se střechou sedlovou, mansardskou, krytou taškami. Průčelí i štíty s kordonovou římsou mezipodlažní a šir. profil. podstřešní. Okenních os ve frontě do dvora 5 se střed. příz. obd. vchodem, v části západní bývala mlýnice, nad ní okna jsou slepá, jejich šambrány doplňují symetrii. Okna obdélná, v patře s pěknými šambránami štukovými profil. s vysokými klenáky, vykrajovanými hor. rohy a zdob, parapety a to 4 boční nesou jejich výzdobu rozličnou od parapetu střed. okna. Okna přízemi též obd. prosté výzdoby i vchod, snad byly přestavěny. Štít západní s bohatou výzdobou barokní, v detailu rozdílný od východního. Symetrie. V patře 2 okna slepá obd. jen nahoře a malými ležatě obd. otvory k mlýnici , štuk. šambrány s klenáky a parapety trochu jiné výzdoby s volutkami nahoře než u již. průčelí nad nimi vodor. uprostřed segm. římsa, pod níž slepé štuk. zrcadlo kasulového tvaru. Nad tím barok. štít. dělený vodor. římsou ve dvě, dole 2 okénka obd. stojatá nahoře segment. dole okosená se šámbr. s klenákem, mezi nimi opět kasulové zrcadlo prázdné, boky s přizdívkami volut, nad římsou štít s prohnutými boky s čučky, vlnitou říms. prejzem krytou stříškou se střed. stojatě ovál. okénkem se šambránou, nad nímž v prohýbané kartuši s volut. vyvrcholením letopočet 1792. Štít východní v podobné stav. disposici jako záp., jen chybí zrcadlo patra střední a kartuše nad ovál. okénkem vrcholu štítu.
      Interiér: Býv. mlýnice zrušená v záp. části zrušená, dole kuchyň s valenou klenbou a lunetami a pecí, nad ní v patře podobná zaklenutá komora, dole 1 světnice se stropem rákosovaným plochým s výzdobou štukového orámování, podlahy dřevěné sešlé, nahoře předsíň s trámovým stropem, místnosti plochostropé.
      Mlýn z doby pozdního baroka, s cennou výzdobou fasády a štítů ,1792.
      Barokní mlýn zv. Krcál, jeden z mnoha mlýnů na Kocábě, který si však jako jediný uchoval celou fásádu původní i velkou část interiéru. Potřeboval by podporu majiteli, aby alespoň fasáda byla dána do původního stavu.
      Celkově vše dosti sešlé, majitel s rodinou obývá mlýn. ale mlynářství neprovozuje, náklady na fasádu by byly značné, třeba podpory. Majitel podniká uvnitř novodobé adaptace k bydlení. Nevhodný je přizděný chlév ke štítu východnímu, který porušuje.
      Stavěno z kamene, ve štítech pálené cihly.
      V. Mathauser 09 1969
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Dle dostupných informací se z mlýnské technologie zachovala pouze barokní mlýnská hranice.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • stoupa
        Dochovaný
        • pohon zemědělských strojů
        17. stol. stoupa na tříslo
        O doplňkových provozech se v literatuře ani pramenech nepíše. Zajímavý relikt se nachází v patře jihovýchodního podélného průčelí. Jde o dřevěnou řemenici, osazenou na tenké hřídeli, posazené na dřevěném trámku. Řemenice pravděpodobně sloužila pro pohon hospodářských strojů. Nejde o klasickou plochou řemenici, ale o řemenici, která roztáčela stroje provazem.
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • lednice
        Nad mlýnem stojí nevelká akumulační nádrž, z níž na severním konci odtékala přebytečná voda přes stavidla. Voda do vantrok, a posléze na vodní kolo, tekla stavidlem na jižním konci hráze. Celé vodní dílo se dodnes zachovalo, jen už se nevyužívá.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispřed 1673: 2 kola
        1704: 1 kolo
        U mlýna bývala podle vodních knih dvě vodní kola na vrchní vodu a průměru 2,5 m.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispřed 1673: 2 kola
        1704: 1 kolo
        U mlýna bývala podle vodních knih dvě vodní kola na vrchní vodu a průměru 2,5 m.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 1
        • AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorLudvík Kopáček
          NázevZ paměti mlynářů novoknínských
          Rok vydání1912
          Místo vydáníRokycany
          Další upřesněníčlánek v časopise Brdský kraj č.1-2. 1912
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorPetr Kadlec
          NázevLetopisy královského zlatohorního města Knín
          Rok vydání2013
          Místo vydáníDobříš
          Další upřesněnís. 264
          AutorZuzana Drahotušská
          NázevKrcálův mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000541
          Datum citace internetového zdroje03 2025
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn Krcál
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-krcal-16292629
          Datum citace internetového zdroje07 2025
          AutorPetr Kadlec
          NázevKlapot vodních kol nad Kocábou
          Rok vydání2025
          Místo vydáníDobříš
          Další upřesněnís. 73-74

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          30.5.2012 19:43 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Mach Tom (Petr Kadlec) 5.9.2013 11:18
          Jiřík 5.9.2013 13:49
          doxa (Jan Škoda) 21.11.2025 01:47