Když osel hraje před ryzákem, má víc ohýbání,
než když nosí pytle do mlýna.
(německé přísloví)

Podvršecký, Mikulkův, Tesárkův, Aixnerův Mlýn

Podvršecký, Mikulkův, Tesárkův, Aixnerův Mlýn
152
Hřbitovní
Nový Knín
262 03
Příbram
Nový Knín
49° 47' 32.7'', 14° 18' 2.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Původní Aixnerův Mlýn
Asi 2,5 Km od kostela sv. Mikuláše
Kocába
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Rok 1617  Poblíž jezu mlynáře Mikulky, ve stráni při louce zádušní (Aixneruv, Tesárkův mlýn), rozhodl se Šimon Lauryn z Nového Knína s havířem Tomášem z Krt založit novou štolu a dali jí jméno „U sv. Laurence“. Obecný mlýny byly nadále pronajímány a tak se dozvídáme, že na sv. Hlava 1695 byl pronajat obcí mlýn „Mikulovský“ mlynáři Jiřímu Strnadovi, za 40 zl. nájmu ročního. v r. 1704„Pod městem“ (Podvršecký, čp.152) ze kterého mlynář ročně platil 50 zl.. Měl 2 složení a byla při něm pole a luka. Původně býval městskou puchýrnou. Později byl od obce odprodán a měnil majitele. Náležel také rodině Mrškovské, pak od r. 1844 Josef Kopáčkovi a až do r. 1928 patřil Karlu Aixnerovi. Poté již rodině Tesárkově. 1898  Novoknínský mlynář Karel Aixner upozornil, že „v Peklích“ u Klínce je štola skálou ražená a poblíže v lese, že jsou jámy hluboké.  9. července 1926 se o 3. hodině odpolední přihnaly od severovýchodu mraky a vzápětí se rozzuřila nad krajem bouře. Blesk za bleskem, pravá průtrž mračen a spousta krup – to vše děsilo lidi po několik hodin. Kocába se změnila v prudký dravý proud. Na těch místech, kde již byla říčka regulována, ochránila občany od větších škod, ale tam, kde ještě nebyla, ukázala se ničivá síla vody v hrozném měřítku. V délce asi tří kilometrů a v šíři až 150 metrů rozlily se vody Kocáby po všech lukách a polích. Mlýny Aixnerův (Tesárkův) a Dezortův byly po několik hodin v nebezpečí a jen usilovná práce majitelů, aby voda nevnikla do mlýnů, je uchránila. Dne 15. června 1929 si syn Jana Tesárka, Bohumil Tesárek vzal Marii Aixnerovou-Neužilovou, vdovu po mlynáři Aixnerovi z Nového Knína a vyženil s ní i její mlýn. Jan a Emilie Tesárkovi již předtím opustili mlýn Plechhamer a nastěhovali se na vejminek ke svému synovi v Novém Kníně. Zde Jan Tesárek pokračoval v pečení chleba, který byl za války velmi vyhledávaný. Emilie Tesárková zemřela v roce 1944 a Jan Tesárek v roce 1963.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

vznikl na místě býv. puchýrny

1541 štola dolu "Moravce" se nachází u mlýna (bez bližšího určení)

1546 zápis v horní knize: důl "Hořovský" u vsi Krámy si se svým společníkem propůjčil Matoušek Mikulka (neuvedeno, zda byl mlynář). Opět zmíněn 1553 u dolu "Na Ježku".

1597 důl "Moravce proti Mikulkovi" (nad mlejnem Mikulkovým na Hřebíku)

1607 - Jan Mikulka (RŠ) u štoly "Hřebínek"

po něm nazývána louka a stráň nad mlýnem "Na Mikuli", pojmenování používáno i pro celý vrch, úředně nazývaný Chvojná

1617 nově založena štola "U sv. Laurence" naproti jezu Adama Mikulky, ve stráni při zádušní louce 

1622 Adam Mikulka v zápisu štoly "Nová"  naproti jezu, který patřil k mlýnu

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1651 pustý, pohořelý a "pouze třísla drtí"

1651 K tomu Městu Knínu žádného poddaného nejni ani žádného dvora, ani ovčína ani žádného rybníka, mimo dva mlejny. Za jeden jest obec 2000 kop míš. dlužna a ten v dokonalou rujinu přišel, a nejmenší užitek z něho obec nemá. Však z s té summy ourok pocházející, 120 kop míš. každoročně platiti musí. Druhý pak mlejn ten jest zastaven ve 300 fl. pro veliké obtížnosti vojenské z něhož se dává 46 strychů žita. Však nicméně k tomu užitku ještě obec všechen náklad na kameni, kola, což dávati musí.

1658 nájemce Jiří Rous, mlýn patrně opraven

1666 obecný (v majetku obce)

1695  za roční nájem 40 zl. si Mikulovský mlýn pronajal Jiří Strnad ze mlýna čp. 153 (U Kosařů)

1704 Podvršecký mlýn, nadále obcí pronajímán za roční nájem 50 zl. Měl 2 kola a náležela k němu pole a luka. 

zakoupila rodina Mrškovských

Matěj Mrškovský

1824 poškozen velkou povodní

1833-1839 syn Josef Mrškoš se ženou Marií

1840 Mrskošovi dědici

1840 u mlýna postavena nová roubená stodola

1840 Josef Kopáček, manž. Marie roz. Mrškovská

1844 od Mrškovských koupil Josef Kopáček

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1857 Antonín Aixner (1832-25.2.1865), syn Josefa Aixnera, mlynáře z Čísovic čp. 1, manž. Marie, dc. mlynáře Josefa Mrškoše

1896 Karel Aixner, manž. Božena roz. Kášová z Nového Knína čp. 70  (1877-22.1.1906)

1898 upozornil, že v "Peklích" u Klínce je štola "skálou ražená"

1910 mlynářský pomocník František Čihák

7.2.1911 na mlýně zemřel mlynář Petr Vondruška (73 let, byl zde pouze na návštěvě)

15.12.1924 u sv. Štěpána v Praze sirotek Karel Stanislav Aixner oo Marie Julie Neužilová ze mlýna v Pánkově čp. 11

9.7.1926 se rozvodnila Kocába, mlýn se však podařilo ochránit

krátce na to Karel Aixner zemřel, vdova Marie Aixnerová, roz. Neužilová z Pánkova mlýna u Korkyně se 15.6.1929 opět provdala za Bohumila Tesárka, s ním přišli i otec  s matkou - Jan Tesárek (1878 - 1963) a Emilie Tesárková, rozená Schainerová z Obořiště. (Od roku 1903 měli v nájmu Plechhammer u Pouště.)

zřízena pekárna, posílali chléb až do Prahy, Bohouš Cihelka jej rozvážel koňským potahem na Dobříš

u mlýna rozsáhlé pozemky

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1940 mletí pronajato mlynáři Heřmanovi se synem Karlem

21.11.1941 společně s dalšími mlynáři z Nového Knína udán zaměstnancem ČAS  z Hraštice za černé mletí, byl však předtím Bedřichem Květoněm varován, takže výslech přestál bez následků.

ve mlýně bydlel i naddůlní Vaněk, který dohlížel na obnovené dolování v Mikulské stráni

1944 nájem ukončen

1945 ukončeno mletí, vodní kolo nadále používáno jen pro pohon generátoru, manželé Tesárkovi se věnují pouze polnímu hospodářství

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1950 v Kníně založeno JZD, manželé Tesárkovi do něho vstupují, odmítají však vstoupit do III. stupně (předat pozemky)

1953 Tesárek, Čámský, Oulehla a Masner zatčeni a obviněni z protistátní činnosti, Bohumil Tesárek odsouzen k odnětí svobody na půl roku a zabavení majetku, tedy veškerých polností

1962 elektrická síť protažena od nového výzkumného ústavu až ku mlýnu, generátor odstaven

1968 rozebrán přístřešek kolem parního stroje

1978 syn Blahoslav Tesárek prodal mlýn rodině Slavíků jako letní byt, rodiče zde však mohli dožít (Bohumil Tesárek + 1979, jeho žena +1982)

1982 povodeň na Kocábě, mlýn zatopen do výše 3 m, mlýn opraven, ovšem zničen jez, následně vyschnul náhon a kolo se na suchu rozpadlo. Marie Tesárková se přestěhovala k dceři.

držen rodinou Slavíkovou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mikulka
  • Tesárek
  • Aixner
  • Mrskoš
  • Bartoš
  • Rous
  • Strnad
  • Mrškovský
  • Kopáček
  • Heřman

Historie mlýna také obsahuje:

1607 - Jan Mikulka (RŠ)

1617-1622 Adam Mikulka

1650 obec Nový Knín

1658 Jiří Rous (nájemce)

1695 Jiří Strnad (nájemce)

Matěj Mrškovský

1833-1839  Josef Mrškoš 

-1844 Mrškovský

1840- Josef Kopáček

1857 Antonín Aixner

1896-1926 Karel Aixner

1926-1979 - Bohumil Tesárek (RR)

1940-1944 Heřman (nájemce)

-1978 Blahoslav Tesárek

1978- rodina Slavíkova

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pekárna
          • výroba elektrické energie
          pekárna od 30. let 20. stol., nacházela se v místech za branou po levé straně
          generátor do r. 1962
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,18 m3/s, spád 3,2 m, výkon 5,7 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,18 m3/s, spád 3,2 m, výkon 5,7 k.
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          Popis
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          Popis
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popispro pohon v případě nízkého stavu vody, umístěn ve zvláštním přístřešku, který však částečně vyhořel, 1945 ztratil význam
          Typsynchronní alternátor
          StavZaniklý
          Popisdo r. 1962
          Historické technologické prvky
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 12
          AutorMinistersto financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 12
          AutorPetr Kadlec
          NázevLetopisy královského zlatohorního města Knín
          Rok vydání2013
          Místo vydáníDobříš
          Další upřesněnís. 253-257
          AutorPetr Kadlec
          NázevKlapot vodních kol nad Kocábou
          Rok vydání2025
          Místo vydáníDobříš
          Další upřesněnís. 64-69

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          6.1.2013 12:24 uživatelem Mach Tom (Petr Kadlec)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.5.2024 12:26
          Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 18:20
          doxa (Jan Škoda) 20.11.2025 00:01