Uživatel

Hledat

| Sign up

Chceš do mlýna – stoupni si do řady.
(kurdské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní, Minaříkův, Šikovský mlýn

Horní, Minaříkův, Šikovský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Předmíř

PSČ

38742

Okres

Strakonice

Katastrální území

Předmíř

GPS

49° 29' 3.3'', 13° 46' 22.6''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Venkovský mlýn na samotě jižně od Předmíře na náhonu ze Smoliveckého potoka. Uváděn již na I. vojenském mapování. Od poč. 17. století dodnes nepřetržitě v držení rodu Minaříků (původně Mlynaříků), v současnosti je využíván k bydlení.

Poloha vůči obci

Samota jižně od obce

Vodní tok

Smolivecký potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1418 mlynář Jan zvaný Diabole prodal svůj mlýn pod Předmíří s lukami a dědinami za 70 kop grošů kasejovickému rychtáři

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

26.4.1542 Václav Zmrzlík ze Svojšína vložil do Desk zemských lnářské panství, v tom i mlýn s platem pod Předmíří

od 1542 rodina Minaříků

17.5.1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal lnářské panství, v tom i mlýn s platem pod Předmíří, Zdeňkovi ze Šternberka

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn je zakreslen na I.vojenském mapování pod názvem Schikowský a II. vojenském mapování jako Mlinařík. Na císařském otisku a indikační skice jako Mynarzyk.

1622-1646 Vávra Mlynařík

1647-1649 Jan Mlynařík

1652 mlýn šacován na 100 kop,vrchnosti platí při sv. Jiří a sv. Havlu po 2 kopách gr. a 10 vejcích

1652-1659 Pavel Mlynařík, k mlýnu patří 30 strychů polí, 8 a 3/4 leží ladem, stavení sešlé

1654 Berní rula: Pavel Mlynařík, mlýn o 2 kolech

1660 platí úroku při sv. Jiří a sv. Havlu po 2 zl. a 20 kr. a 3 housata

1668 u mlýna vystavěna chalupa, podél mlýna vedla tzv. mrtvá cesta do Lnář (vozí se po ní nebožtíci z Předmíře na lnářský hřbitov)

1668-1674 Matěj Mlynařík

1674 Pavel ml. Mlynařík

1677-1712 Jakub Mlynařík

1691 mlýn šacován na 98 kop, platí 3 zl. 30 kr. činže

1693 vyhořel a znovu postaven

1707- Vavřinec Mlynařík

1719 k mlýnu náleží 32 strychů 3 věrtele a 2 měřice polí

Martin Minařík s manželkou Maří Magdalenou

Václav Minařík (1769-1843) s Magdalenou roz. Pečenou z Tisova

1837 Václav Minařík

Václav Minařík ml. (1801-1877) s Barborou roz. Kudějovou z Tchořovic

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Mlýn je uveden i na III. vojenském mapování. Podle pozdější terminologie je zván Mlýn Horní /Dolním mlýnem je nazýván Červenkův mlýn, který je na vodním toku jižněji/.

Jan Minařík (1828-1903) s Annou roz. Panýrkovou z Vacíkova

v čp. 29:

1837 Tomáš Minařík

Tomáš Skuhravý

Josef Skuhravý

1867-1901 Jan Viktora

Knížek prodal usedlost čp. 29 Janu Minaříkovi, obojí bylo sloučeno do jednoho areálu, hospodářské budovy u čp. 29 odbourány

1892- Václav Minařík (*1865) s Marií roz. Vondráčkovou z Volenic (+1952)

1 české, 1 francouzské složení

První republika (1919–1938)

1918-1919 Václav Minařík radním v Předmíři

syn František Minařík (*1893) s Marií roz. Valentovou z Nové Vsi u Nepomuka (*1902)

1930 František Minařík

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1942 instalována Francisova turbína

1947 zavedena elektřina

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Na leteckém snímkování z 50. let 20. století je mlýn v podstatě nezměněn.

1950 mlýn uzavřen

1952 František Minařík obviněn StB že při dodávce obilí nasadil do skladu výkupu brouka pilouse, odsouzen k 8 měsícům vězení, 40 000 Kč pokuty, konfiskaci majetku a zákazu pobytu na okrese Blatná

1953 po propuštění z vězení i s manželkou Marií vystěhován na státní statek do Radešína, okres Žďár nad Sázavou

1969 František Minařík částečně rehabilitován, s manželkou Marií se vrátili do opuštěného a zdevastovaného mlýna

16.10.1972 zemřela manželka Marie Minaříková, do mlýna se nastěhovala jako hospodyně jeho sestra Anna Bendová z Prahy (1899-1995)

17.9.1982 zemřel František Minařík

po jeho smrti žije v mlýně syn ing. Josef Minařík

1987 vnuk Ladislav Minařík (*7.3.1967) musel objekt znovu zakoupit, po vojně od 1989 ve mlýně trvale žije

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

V současné době slouží mlýn jako obytný objekt.

2002 po protržení hráze Metelského rybníka přízemí zaplaveno a zaneseno bahnem do výše 1,7 m

3.8.2012 zemřel ing. Josef Minařík

ve mlýně bydlí Ladislav Minařík s rodinou, samostatně hospodaří na 10 ha

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Schik
Mynarzyk
Mlynařík
Minařík

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1418 Jan zvaný Diabole

1418- kasejovický rychtář

1542-1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína

1564-1600 Zdeněk ze Šternberka

1622-1646 Vávra Mlynařík

1647-1649 Jan Mlynařík

1652-1659 Pavel Mlynařík

1668-1674 Matěj Mlynařík

1674 Pavel ml. Mlynařík

1677-1712 Jakub Mlynařík

1707- Vavřinec Mlynařík

Martin Minařík

1789-1843 Václav Minařík

1843-1877 Václav Minařík ml.

1870-1903 Jan Minařík

1892-1919 Václav Minařík

1919-1982 František Minařík

1982-2012 ing. Josef Minařík

1989- Ladislav Minařík

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

razítko

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

06 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1908 přestavěn do současné podoby

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1652 o 2 složeních
1892: 1 české, 1 francouzské složení
1948:
1 stolice válců jednopárová o průměru 30 cm, délce 50 cm
1 stolice válců dvoupárová o průměru 30 cm, délce 60 cm
1 český kámen o průměru 90 cm
1 loupačka
1 reforma

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1930: výroba elektrické energie a osvětlení pro vlastní potřebu
1948: 1 dynamo, výkon 2 HP

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
akumulační nádržka
turbínová kašna
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Voda potoka vzdouvýána stavidlovým jízkem 30 m nad mlýnem a vháněna do mlýnského náhonu, odpad se 130 m pod mlýnem vlévá zpět do Lomnice. Průtočná kapacita vpustných zařízení pro každé stavidlo byla 0,233 m3/s.
Náhon v 50. letch vyschl a postupně zarostl náletovými dřevinami.
mlynář povinen udrřžovat most obecní cesty přes vantroky a stavidla jalového potoka, má právo odebírat vodu pro hospodářství, napájení dobytka a chlazení plynosacího motoru dvěma rourami o průměru 4 a 6 cm

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1654 o 2 kolech
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,13 m3/s, spád 3,3 m, výkon 3,7 HP
1948: 2 kola na svrchní vodu
levé: průměr D=2,6 m, b=1,06 m, a=0,29 m, n=10, průtočná kapacita 0,138 m3/s
pravé: průměr D=2,6 m, b=1,06 m, a=0,29 m, n=10, průtočná kapacita 0,138 m3/s

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Výrobce

Popisinstalována 1942, zkolaudována 1948
Francisova kašnová turbína s vodorovným hřídelem, hltnost 395 l/s, užitkový spád 3 m, výkon 12 HP

Pomocné motory a generátory

Typplynosací motor

StavNezjištěn

Výrobcex, Dobříš

Popis1948: motor pro nasávaný plyn, výkon 12-16 HP

Typplynosací motor

StavNezjištěn

Výrobcex, Dobříš

Popis1948: motor pro nasávaný plyn, výkon 12-16 HP

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorCihlová, Milada

NázevMlýny a mlynáři na Lomnici: od Radošic po Tchořovice v historii a ve vzpomínkách

Rok vydání2014

Místo vydání

Další upřesněníkniha str. 58

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorCihlová, Milada

NázevMlýny a mlynáři na Lomnici: od Radošic po Tchořovice v historii a ve vzpomínkách

Rok vydání2014

Místo vydání

Další upřesněníkniha str. 58

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách V.

Rok vydání2002

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 175

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Detail vikýře s letopočtem 1932, 2019, © doxa, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.), zdobený zděný štít)

Nároží mlýnice s křížem a kapličkou, 2014, © Marie Bláhová, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.), drobné sakrální památky, zdobený zděný štít)

Nároží mlýna s křížem a kapličkou P.Marie Lourdské, 2014, © Marie Bláhová, (Prvky na obrázku: epigrafické památky (nápisy, datování aj.), drobné sakrální památky, zdobený zděný štít)