Stěží se najde mlynářovo kuře,
které nikdy nesezoblo kradené zrno.
(holandské přísloví)

Vrbův, Votavův mlýn

Vrbův, Votavův mlýn
9
Zahradiště
59444
Žďár nad Sázavou
Zahradiště
49° 26' 38.1'', 15° 57' 54.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Původně mlýn - papírna, přestavěn na mlýn na obilí pravděpodobně v 2. polovině 19. století. Roku 1912 jej prodal Josef Votava Františku Vrbovi, mlýn 1913 vyhořel. Ještě tentýž rok byl opraven a vybaven novou turbínou. Ve 30. letech 20. stol. opět vyhořel a poté byl modernizován i s pilou. Mlýn pracoval celou 2. světovou válku. V r. 1950 zestátněn. V r. 1956 se přestalo ve mlýně mlít a zůstala zde jenom pekárna a pila. Později opuštěn a zdevastován. Dnes po restituci slouží potomkům majitelů k bytovým a rekreačním účelům.
Mezi obcemi Zahradiště a Krásněves
Oslava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

O založení tohoto mlýna nejsou prakticky známy žádné informace. Na II. vojenském mapování a na císařském otisku a indikační skice z roku 1835 je objekt na řece Oslavě v místě budoucího Vrbova mlýna označen jako Papiermühle - papírna. 

V roce 1834 obdržel Jan Rychetský a jeho syn Václav povolení ke zřízení papírny na místě panského mlýna na řece Oslavě. Továrna, o níž se nedochovaly žádné bližší informace a v níž se vyráběl hlavně lepenkový papír na střechy, střídala rychle různé vlastníky. Po zániku papírny počátkem padesátých let 19. století byl obnoven mlýnský provoz. Také poté často střídala majitelé, až mlýn zakoupili roku 1912 manželé František a Marie Vrbovi, odtud také označení Vrbův mlýn. Roku 1932 mlýn vyhořel, byl však i s pilou záhy obnoven a moderně zařízen, k novému vybavení patřily mimo jiné dvě Francisovy turbíny. K mlýnu byla přistavěna rovněž pekárna. Koncem čtyřicátých let byl mlýn znárodněn, provoz zde skončil v roce 1959 a objekt dále sloužil jako šrotovna obilí a míchárna krmiv pro dobytek. Zařízení mlýna bohužel v průběhu let zmizelo. Po roce 1989 mlýn získali zpět potomci rodiny Vrbových. Budova čp. 10 je citlivě obnovena a využívána k bydlení, čtyřpodlažní mlýnice čp. 9, postavená po požáru v roce 1932, chátrá.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

V blíže nezjištěném roce ve 2. polovině 19. století byla papírna přestavěna na vodní mlýn na mletí obilí.

1857 František Sapík s manželkou Marií

1869 František Entner, pachtýř mlýna z Dolní Libochové s manž. Pavlínou z Nového Jičína

1882 stížnost na na mlynáře Čeňka Bártu, ře zvýšil prah splavu o 157 mm na levém a o 98 mm na pracvém břehu, čímž se dopustil přestupku proti vodnímu právu. Přestupek mu byl prominut s tím, že musí uvést vše do původního stavu a zaplatit náklady řízení ve výši 17 zl. 53 kr.

1890 Vincenc Bárta (* 1834) ze Záboře u Vysokého Mýta s manž. Kateřinou

Do roku 1912 byli majiteli mlýna Jan a Marie Votavovi, kteří mlýn 2.9.1912 prodali Františku a Marii Vrbovým, obchodníkům z Červeného Hrádku u Dačic za 17000 K.

Dne 4. března 1913 v noci nad ránem vyhořela samota Vrbův mlýn.

V říjnu 1913 byla do opraveného mlýna instalovaná nová turbína.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Vznik mlynářské živnosti

1921 František (* 1882) a Marie (* 1882) Vrbovi

Začátkem 30. let byla u mlýna vystavěna nová rámová pila poháněná vodním kolem na spodní vodu.

Nedlouho po svém uvedení do provozu 16.5.1932 vyhořela do základů. Díky pojistce proti požáru se mlýn majitelům podařilo v krátké době znovu postavit a vybavit.

Shořelo celé zařízení mlýna, 80 q žita, 40 q pšenice, 50 q žitných a pšeničných otrub, 25 q rozemletého obilí

Vodní kola byla při přestavbě nahrazena dvěma Francisovými turbínami o výkonu 12,5 HP, z toho 1 turbína sloužila pro pohon pily.

Ve mlýně 15-16 zaměstnanců: 4 mlynáři (z toho 1 učeň), 4 pekaři, 1 řidič nákl. auta, 1 závozník, 1 kočí, 2 pom. dělníci, 2 služky

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn pracoval celou válku i po válce a dobře prosperoval. 

syn Miroslav Vrba (1920-1985)

od roku 1942 ukrýval v mlýně odbojáře a ilegální pracovníky (např. komunisty Františka Sklenáře a Eduarda Hálu a uprchlé sovětské zajatce) a zásoboval partyzány (oddíl Ivana Chatuna)

Poč. 1945 byl prozrazen, naštěstí ale stačil uprchnout a do konce války se ukrýval.

27.3.1946 mu prezident republiky udělil Čs. medail za zásluhy II. stupně

Po válce se oženil s Věrou Koženou, dcerou jircháře z Měřína

V roce 1950 převzaly správu mlýna Středomoravské mlýny, v r. 1954 Pardubické mlýny a v r. 1956 Jihlavské pekárny. 1958/59 se přestalo mlít a v provozu byla jen pekárna. Pila skončila na přelomu let 1958/59. Pole patřící k Vrbovu mlýnu byla místním národním výborem zkonfiskována v r. 1952.

Ve mlýně se šrotovalo a byla zřízena míchárna krmiv.

Pekárnu převzalo družstvo Jednota Velké Meziříčí

Mlýn zakoupil n.p. Kablo Velké Meziříčí ku zřízení rekreačního střediska, mlýnské zařízení demontováno a vyvezeno do šrotu.

Po roce 1960 budovy postupně chátraly a vybavení bylo rozkradeno, až zbyly pouze holé zdi.

1985 zemřel poslední mlynář Miroslav Vrba

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po roce 1989 byl bývalý mlýn vrácen původním majitelům, kteří ho postupně přetvořili na bytové a rekreační prostory.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Votava
  • Vrba
  • Sapík
  • Entner
  • Bárta

Historie mlýna také obsahuje:

1857 František Sapík

1869 František Entner

1882  Čeněk  Bárta,

1890 Vincenc Bárta

-1912 Jan Votava

1912- František Vrba

-1985 Miroslav Vrba

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    02 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Po požáru 1932 hlavní budova o 4 podlažích, ze 2/3 mlýnice, 1/3 obytná
      • střešní nástavba
      • náhrobky, pamětní desky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1932 před požárem:
        4 válcové stolice
        1 reforma
        1 rovinný vysévač
        1 hranolový vysévač
        3 obilní sila
        3 velké moučnice
        1932 po požáru nové zařízení od fy. Prokop Pardubice
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • papírna
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínový domek
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,46 m3/s, spád 1,8 m, výkon 8,28 HP
        1932 po požáru 2 turbíny Francis á 12,5 HP
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPila
        Typnaftový motor
        StavZaniklý
        Popiszničen při požáru 1932
        Typnaftový motor
        StavZaniklý
        Popiszničen při požáru 1932
        Historické technologické prvky
        AutorObec Krásněves
        NázevKronika obce Krásněves
        Rok vydání
        Místo vydáníKrásněves
        Další upřesněníinternet
        Odkazwww.krasneves.eu/kronika-obce/ms-1002/p1=1002
        Datum citace internetového zdroje24.2.2019
        AutorObec Krásněves
        NázevKronika obce Krásněves
        Rok vydání
        Místo vydáníKrásněves
        Další upřesněníinternet
        Odkazwww.krasneves.eu/kronika-obce/ms-1002/p1=1002
        Datum citace internetového zdroje24.2.2019
        AutorDvořák, Petr
        NázevIdentifikace historických výrobních objektů
        Rok vydání2010
        Místo vydáníMendelova univerzita Brno, Lesnická a dřevařská fakulta
        Další upřesněníBakalářská práce
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
        AutorVladimír Makovský
        NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku IV.
        Rok vydání2006
        Místo vydánís. 37-60
        AutorIrena Lehkoživová
        NázevPapírna
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V016187
        Datum citace internetového zdroje03 2025

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        24.2.2019 21:24 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 28.2.2019 19:34
        doxa (Jan Škoda) 13.3.2025 01:26