Historie
Obecná historie:
Na břehu potoka se rozkládá usedlost čp.53/IV – historický Borecký mlýn. Podle Jana Šáry postaven mlýn čp.53/IV roku 1818. Na katastrální mapě z roku 1838 zakreslen objekt jako nespalný, tedy převážně zděný. Později zde fungoval Válcový mlýn Ladislava Pohnana, jak dosud vypovídá nápis ve štukové fasádě objektu. Mlýn je v současnosti silně zchátralý. Přesto, nebo právě proto se dochoval v poměrně historické podobě rozlehlého hospodářského dvora, do kterého se vjíždí masivní zděnou branou. Po severní straně od ní stojí hospodářské stavení, na jih od brány obytná část mlýna. Za ní pak nádvoří.
Jižně od mlýna je na mapě z roku 1838 ještě zachycena nevelká vodní plocha, dnes již neexistující
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
pol. 18. stol. železný hamr
Podle Jana Šáry postaven mlýn čp.53/IV roku 1818
1838 hamr majitel Vojtěch Dirke
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Ladislav Pohnan (v Seznamu vodních děl Pohman)
V roce 1940 město projednalo pronájem bývalého hamru v Borku mlynáři Ladislavu Pohnanovi. Vzhledem k neutěšenému stavu hamru totiž městská rada 22.února 1940 rozhodla jednat o jeho pronájmu. Objevili se tři uchazeči: Josef Aubrecht, bytem Borek čp.56 (nabídl koupit za 15 000 K), Božena Čihulková, Rokycany čp.454/II (nabídla koupit za 20 000 K) a Ladislav Pohnan, majitel sousedního válcového mlýna čp.53/IV (nabídl koupit za 22 000 K). 21.března 1940 městská rada doporučila ke schválení jen pronájem hamru, přičemž nejvýhodnější nabídka byla od Ladislava Pohnana. Pohnanovi se měla pronajmout i část mlýnského náhonu č.kat.431 (za 500 K/rok) a stodola č.kat.49 (za 100 K/rok, vyžadovala nutných oprav). Samotnou huť na parcele č.kat.47 prý bude nutno pro její stav zbořit, stejně jako sousední objekt na č.kat.46. 11.dubna 1940 městská rada doporučila pronájem ke schválení. V dubnu 1940 to schváleno i na schůzi obecního zastupitelstva.[V V roce 1940 pak hamr skutečně částečně zbořen.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Šimáček
- Dezort
- Pohnan
- Pohman
Historie mlýna také obsahuje:
1838 Vojtěch Dirke
1930 Ladislav Pohnan
Z dopisu z 11. 1. 2021
Babička pisatelky Terezie Dezortová, roz. Šimáčková * 21.3.1866 bývala majitelkou mlýna a narodila se 48 let po založení mlýna (myšleno přestavby hamru na obilný mlýn). Byla nejstarší a tak mlýn zdědila. V roce 1899 se provdala za Tomáše Dezorta. V roce 1900 24. 7. se narodila Terezie - maminka pisatelky. V roce 1907 4. 4. Josef - strýc pisatelky. Rodina mlýn prodala a 3. 5. 1911 podepsala smlouvu na mlýn v Novém Kníně. Babička pisatelky zemřela někdy mezi lety 1930-31 a pochovaná na dnes již neexistujícím hřbitově u kostela v Rokycanech. Strýc Josef Dezort vlastnil několik starých fotografií mlýna. Blanka Blašková, 86 let
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
