Pappertův mlýn

Mlýn je zakreslen na mapách stabilního katastru z roku 1843.

Od roku 1894 byl mlýn kromě vodního pohonu poháněn také párou a od roku 1900 zde byl pomocný benzínový motor.

V roce 1906 byly v obci mezi živnostmi registrováni 3 mlynáři a 1 mlýn na olej.

Začátkem století byl majitelem mlynář Josef Pappert.

Na začátku 1. světové války narukoval mlynář Josef Pappert do armády. Padl hned v 1 roce války. Na místním hřibově má ještě s dalšími padlými mohylu. Společně s ním byl v armádě také jeho syn Leo, který se dostal do ruského zajetí a po návratu se ujal vedení mlýna.

V roce 1926 byly v obci evidovány 3 obilné mlýny pod čp. 13, 57 a 111 a jeden olejový mlýn v čp. 107.  Mlýn čp. 57 byl kromě vodního pohonu poháněn od roku 1923 také elektřinou. Mlýn měl výkon 30 vagónů za rok.

V červnu 1926 je v kronice obce zaznamenána velká voda, která strhla jez u mlýna a vymlela náhon, který se v důsledku toho prohloubil o 1,5 až 1,8 m. Mlynář Leo Pappert, aby mohl zase mlít,  musel vymleté místo nahradit dlouhým dřevěným žlabem.

V roce 1930 je na mlýně evidován Leo Pappert.

V roce 1931 zemřel starosta obce Max Holzner, výkon jeho funkce převzal mlynář Leo Pappert. 14. listopadu 1926 se konala volba starosty a radních, starostou byl zvolen mlynář Leo Pappert.

V roce 1940 je ve mlýně stále mlynář Leo Pappert.

Po válce byla rodina mlynáře Papperta odsunuta Na mlýn přišel v roce 1945 národní správce Josef Sůva, provozoval zde mlynářskou živnost. (vzpomínky pamětnice z obce Heřmanov)

Přibližně v roce 1950 zde byl Ladislav Ždímal, který rovněž mlel.

Dalším provozovatelem byly Mlýny Litoměřice.

V roce 1962 si v budově mlýna zřídil místní Státní statek Česká Kamenice kanceláře. Po nějakou dobu zde byly vyráběny krmné směsi, k tomu účelu sloužila do mlýna přivezená lokomotiva.

(vzpomínky pamětnice z obce Heřmanov)

Budova slouží k obytným účelům.