Díkův, Rakovický mlýn

Z dochovaného berního soupisu z roku 1379 je zřejmé, že v té době měli Rakovice tři mlýny, z nichž jeden nebyl obsazen. I když dokument nelokalizuje tyto mlýny, je pravděpodobné, že jedním z nich byl i současný Rakovický mlýn. [Mrzena]

Roku 1598 dochází k rozdělení Čimelického panství na čtyři díly (doloženo listinou z roku 1603). Každý z těchto dílů měl mít mlýn. To je zřejmě také důvod, proč katastr dnešních Rakovic poněkud zvláštně zasahuje směrem k řece Skalici v místech Rakovického mlýna. [Mrzena]

Do r. 1760 panský, nájemci:

1751 Pavel Línek, ročně platí čimelické vrchnosti 130 zl. činže

1754 Pavel Klouček

31.12.1760 emfyteuticky vykoupil Pavel Línek za 300 zl., i nadále bude platit 130 zl., vykonávat 4 dny pěší roboty, ročně vykrmí 2 vepře, bude mlít zdarma pro panskou čeleď deputátní obilí, hlídat před škůdci ryb a vodními pytláky a udávat je vrchnosti, udržovat jez a mlýnský náhon.

Tomáš Vidalík (bez zápisu), 1766 se jeho vdově Anně přiženil Jan Prokopec z Kostřaty, rovněž bez zápisu

Mlýn je vidět na mapách I. vojenského mapování 1768, kde je uváděn včetně mlynářské značky.

1789 Jan Prokopec směnil rakovický mlýn s Václavem Řeřichou za jeho mlýn na Jistci, na směně tratil 610 zl.

20.9.1800 Rosalie, vdova po Václavu Řeřichovi, znovu provdaná za mlynáře Káše prodala rakovický mlýn Valentinu Mayerovi, mlynářskému mistru a píseckému měšťanovi.

30.9.1800 Valentin Mayer prodal mlýn za stejnou cenu mlynářskému mistrovi a volyňskému měšťanu Václavu Stulíkovi

21.4.1801 mlýn koupil Jan Mayer s manž. Annou

24.1.1802 prodal mlýn Antonínu Průchovi z drhovelského panství

12.2.1803 koupil Šimon Žáček, majitel neresteckého mlýna

1827 od jeho vdovy Evy Žáčkové propachtoval Martin Spálenský, držitel krsického mlýna

1830 Eva Zuzková (recte Žáčková) z Čimelic

1835 zdědila dcera Františka Žáčková, v témže roce provdaná za Václava Steinera, který se stal spolumajitelem

1855 + Václav Steiner, celý mlýn připadl vdově Františce

1857 koupil Josef Tresser

1862 převzal Antonín Tresser s manž. Annou roz. Čánskou

1878 koupil Pavel Dyk a manž. Anna

1899 postoupili mlýn Františku a Marii Díkovým

Okolo r. 1902 mlynář František Dyk. (RR)

Z roku 1919 se dochoval projekt Francisovy turbíny, která nahradila dvě ze tří mlýnských kol. Poslední kolo pak pohánělo pilu, která stávala na opačné straně než mlýnice.

1930 František Dik, mlýn a pila

1933 převzali postupem Josef a Marie Díkovi

1945 - v noci z 11. na 12. května 1945 se začalo v Díkově rakovickém mlýně jednat o kapitulaci Němců, soustředěných po celé trase státní silnice od Milína k Čimelicím a ustupujících před sovětskou armádou. Zde byla dohodnutá demarkační čára, rozdělující území západních Čech, které mělo být obsazeno americkou armádou a území východně od této čáry, které měla obsadit sovětská armáda. V Rakovicích v Díkově mlýně byl skutečně podepsán kapitulační akt. Jednání se zúčastnili ruský gardový generál Sergej Serjogin, podplukovník Pattonovy americké armády Allison a německý generál von Pückler, který se po podepsání kapitulace v domě čp. 99 v čimelické části Rakovic zastřelil.

1972 polovina po otci přešla na syna Jana

1992 + Jan Dík, celý mlýn přešel na Marii Díkovou

1995 zdědila dcera Eva Díková, provd. Kučerová a po ovdovění znovu provd. Převrátilová