Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn jde, jak voda běží.
(české přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Bludský mlýn; Brodermühle; Mlýn Brodský

Bludský mlýn; Brodermühle; Mlýn Brodský

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Lochovice

PSČ

267 23

Okres

Beroun

Katastrální území

Lochovice

GPS

49° 49' 50.3'', 13° 58' 11.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Ve hmotě zachovaný historický vodní mlýn. Obytná část adaptovaná. Bez technologického vybavení. Zůstala pouze litinová hřídel vodního kola (v roce 2014 odvezena a bude použita na jiném mlýně).

Poloha vůči obci

Vodní tok

Litavka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn zaznamenán v odhadu statku Lochovice ze dne 5. 10. 1640 jako mlýn o dvou korečnících a stoupách.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Voleský (40 let), žena jeho Anna (37), matka jeho Lidmila (57), všichni poddaní nekatolíci

31.5.1746 na lochovickém zámku uzavřena smlouva o nabytí vodního práva

mlynář Johann Karásek

1757 - mlynář Šimon Škvára

1840 Josef Budil

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

10.7.1862 od mlynáře Josefa Kubrychta koupil Čeněk Bludský pro svého prvorzeného syna Čeňka, zatímco svůj mlýn ve Starosedlském Hrádku přenechal druhému synu Dominikovi.

Rod Bludských přišel ze Školova mlýna u Starosedlského Hrádku nejspíš někdy po polovině 19. století.

18.10.1888 vznikl spor mezi vlastníky lochovického panství, čtyřmi bratry Rennerovými a a majiteli mlýna Čeňkem a Annou Bludskými kvůli vodním poměrům

1888 převzal Josef Bludský, mlýn pronajímal

roční kapacita včetně šrotování 1.300 q

u mlýna 12 ha polí, luk a pastvin

Události

Vznik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

V roce 1930 vlastnil mlýn Josef Bludský.

1929-30 mlýn pronajímán

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

v 50. letech ukončen provoz

mlýn převzal Státní statek a posléze jej prodal závodu Papírna v Lochovicích, který jej nakonec odprodal svému zaměstnanci

Vývoj po roce 1989

Poslední z rodu Bludských mlýn prodal a nyní žije v Lochovicích.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Budil
Škvára
Bludský
Karásek
Kubrycht
Voleský

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Jan Voleský

Johann Karásek

1757 - mlynář Šimon Škvára

1840 - Josef Budil (RŠ)

-1862 Josefa Kubrycht

1862-1888 Čeněk Bludský

1888 Josef Bludský

1939 - Josef Bludský (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn i obytné stavení byly jednopatrové, dále tu stála stodola, otevřená kolna a chlévy.

Historické stavební prvky – exteriér

okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
vantroky
normální znamení
rybník
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

21.5.1746 uzavřena smlouva s velkostatkem o nabytí vodního práva
Náhon vedl z daleka přes papírnu. Dodnes tudy teče trochu vody, ale náhon nemá již kapacitu potřebnou pro znovuobnovení vodního motoru.
18.10.1888 vznikl spor mezi vlastníky lochovického panství, čtyřmi bratry Rennerovými a a majiteli mlýna Čeňkem a Annou Bludskými kvůli vodním poměrům:
"Manželé Bludští uznávají, že strouha od Litavky počínajíc, pak strouha v Oboře a konečně celý rybník, a zejména ta část, která leží bezprostředně před mlýnem a od hlavní části rybníka je oddělena hrází a stavidlem, takzvaná nádržka, je řádným a neomezeným vlastnictvím Rennerů a velkostatku. Rennerovi přiznávají, že majitelé mlýna čp. 18 mají právo k vodní síle pocházející z přítoku a rybníka."
Zděná lednice dlouhá 17,8 m a široká 4 m. Z lednice padala voda z podkolí 52 m dlouhou klenutou štolou do podmlýnské vodní strouhy.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisPůvodně 2 vodní kola na svrchní vodu, větší na mletí, menší na šrotování, později ještě přibylo kolo pro pilu.
V roce 1930 byla ve mlýně tři vodní kola na svrchní vodu s hltností 0,189; 0,069; 0,100 m3/s, na spádu 3,6; 3,4 a 3,7 o výkonu 6; 2,4 a 2,15 HP.
Z vodního kola se dochovala pouze litinová hřídel s rozetami a paleční kolo. Jako zajímavost uveďme, že fošny věnce vodního kola byly sešroubovány dřevěnými šrouby. Takto udělané kolo známe ještě ve třech případech. Fotka viz ikonografie.
V roce 2014 hřídel demontována a prodána. Bude sloužit v jiném mlýně.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce